Středa 1. února 2023
Svátek slaví Hynek, zítra Nela
Zataženo, sněžení 2°C

Začíná ostrý boj o Hrad. Co se stane s penězi na kontech neúspěšných kandidátů? Kdo přijde o miliony?

Autor: Nikola Forejtová, swp - 
2. prosince 2022
05:00

Ministerstvo vnitra oznámilo, že jeho kontrolou opět prošlo jen devět kandidátů. Tedy stejný počet lidí, jako tomu bylo v předchozích dvou přímých volbách. Všichni, kteří se o boj o Hrad pokoušeli, už mají delší dobu i transparentní účet, z něhož se musí hradit kampaň. Zároveň zde informují veřejnost, jak k financím na kampaň přišli. Mnozí neúspěšní kandidáti tam mají i miliony korun, o které nyní nejspíše přijdou. Zákon totiž přesně říká, co s takovými penězi dělat. A vrátit si je na konto rozhodně nemohou.

Historie se opakuje a o Hrad se nejspíše utká devět kandidátů. Stejný počet lidí bojoval o prezidentskou pozici i v předchozích přímých volbách. Tentokrát neuspělo 12 kandidátů, u dvou je však jisté, že se proti rozhodnutí ministerstva vnitra odvolají. Jedná se o matematika a podnikatele Karla Janečka a podnikatele Karla Diviše.

Divišovi podle sečtení chybělo jen 116 podpisů. U Janečka to byly skoro dva tisíce podpisů. Oba muži krátce po vyhlášení rozhodnutí ministerstva vnitra uvedli, že se proti tomuto rozhodnutí odvolají. A není se čemu divit. Vedle toho, že jim chybělo jen pár stovek lidí na listině, se jim také volba může i prodražit. Oba kandidáti totiž mají transparentní účty - které jsou zákonnou povinností - kde měli miliony koruny. Podněty už byly podány, soud má 15 dní na to, aby rozhodl o jejich konečném osudu.

U Karla Janečka jsme mohli k 28. listopadu najít 3 264 344 korun, přitom ještě 25. listopadu si sem Janeček zaslal přes 5 milionů. O tři dny později z účtu (ne)záhadně zmizely 3 miliony a zůstalo zde nakonec jen 90 tisíc korun. Například 2 miliony korun odešlo z účtu 28. listopadu, tedy tři dny po registraci, a další milion následující den. Údajně jde o vklad do kampaně.

U Karla Diviše zase můžeme nakouknout na zůstatek 1,4 milionu korun. Většina peněz pak na účty těchto mužů došla z jejich osobních kas. U neúspěšného Tomáše Březiny můžeme najít nevyužitých 290 tisíc korun. Podnikatel si sem zaslal dohromady přes 2 miliony korun a většinu peněz využil v listopadu. O zbylé peníze nyní mohou kandidáti přijít, jak zjistily Blesk Zprávy.

Transparentní účty můžete jednoduše najít na stránkách Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Najdete zde nejen ty, kteří do boje o Hrad půjdou, ale také ty, kteří byli neúspěšní a kteří tuto vůli jen vyslovili, ale vlastně se nakonec ani nepřihlásili. Nutnost, tedy mít účet, je poměrně jednoduchá, hlídá se tím poctivost kandidátů i to, aby prostředky na kampaně nepřekročily určitou částku.

Miliony veřejnosti či protivníkovi

Jak již bylo řečeno, peníze musí kandidát využít na kampaň. Pokud se nyní mizející miliony na kampaň nevyužily, čeká kandidáty postih - na to je ale ještě spousta času. „Z pohledu konkrétních příjmů (darů) a výdajů volební kampaně úřad provádí kontrolu až po obdržení zprávy o financování volební kampaně, kterou musí kandidáti zveřejnit do 90 dnů po vyhlášení výsledků voleb a zaslat úřadu společně s účetnictvím kandidáta,“ uvedl již dříve člen úřadu František Sivera Blesk Zprávám.

„Nevynaložené prostředky na volební kampaň nezůstanou kandidátovi, ale v zákonem stanovené lhůtě musí být převedeny na veřejně prospěšné účely,“ dodal také. To nyní platí i pro Janečka, Diviše či třeba Tomáše Březinu. Jejich peníze se musejí vyúčtovat, musí se doložit, za co se dary v kampani utratily, a zbylé prostředky se dají na veřejné účely. „Je ovšem ještě možností u těchto osob, aby peníze na účtu použily k podpoře jiného kandidáta, ten od nich převezme bezúplatné plnění. V minulých prezidentských volbách tak učinili neúspěšní kandidáti z prvního kola ve prospěch pana Drahoše, jelikož §24 odst. 3 neříká, že je mohou použít pouze na svoji kampaň. Musí být ale vše vyúčtováno,“ dodává nyní Sivera Blesk Zprávám.

Osoba kandidáta, jež na účet zaslala peníze z jiného svého účtu, si je vzít zpět také nemůže. „Jedině proti faktuře za nějakou službu,“ dodává Sivera.

Na účty a jejich nynější využití jsme se ptali i ústavního právníka Jana Kysely. Ten podotkl, že v tomto je zákon jasný, nicméně s námi prodiskutoval, co bude moci být uznáno jako adekvátní výdaj na kampaň. Blesk Zprávy se totiž zajímaly, jestli mohou kandidáti dary využít například na zaplacení advokáta v případě, že by se chtěli neúspěšní bojovníci o Hrad odvolat proti rozhodnutí vnitra.

Kysela nicméně míní, že odvolání není nijak složitou právní procedurou a vlastně jej lze sepsat poměrně laicky. A vzhledem k tomu, že mají kandidáti celkem málo času na reakci, tak je to i docela jednoduchý proces.

Kysela nesouhlasí s připuštěním Rohanové. A co říká na chybovost Janečka?

Právník se ale pozastavil hlavně nad tím, jak vlastně byli někteří kandidáti do voleb připuštěni, kdežto někteří zase ne. Poukazoval například na jistou benevolenci u připuštění Denisy Rohanové. Ta totiž podepsanou listinu donesla na vnitro velice brzy, a to i proto, že měla sesbírané podpisy poslanců, kterým vypršel před volbami do Sněmovny mandát.

„Já to za správné nepovažuji, protože pokud chcete hledat nějaký záchytný bod, od kterého se máte v přípravě toho volebního procesu odpíchnout, tak by to mělo být asi vyhlášení voleb. A je vcelku jedno, o jaké volby jde. Asi by byl leckdo překvapen, kdyby se teď na ministerstvu vnitra nebo na nějakém podobném registračním úřadu objevil někdo, kdo přinesl kandidátky pro sněmovní volby a pokouší se je nechat posoudit a zaregistrovat. Mně přijde, že tady je to dost podobné,“ podotkl.

Kyselu krátce po vyhlášení výsledků zaujalo, že mělo několik kandidátů vysokou chybovost u podpisů. Odborník má hypotézu, že je to i tím, že v případě nejchybovějších listin se jednalo o ty, které byly sbírány agenturou - nikoliv tedy dobrovolníky, jejichž záměrem opravdu bylo dostat kandidáta do voleb. Zdůrazňuje ale, že se jedná o jeho domněnku.

Připomeneme, že například Karel Janeček měl u prvního vzorku chybovost 33 %, což je extrémně vysoké číslo. Za hraniční je totiž považována chybovost 3 %, jinak se kontroluje další vzorek a pak se škrtají podpisy. Druhý kontrolní vzorek nicméně také hlásil chybovost 31 %. Janeček byl tímto výsledkem šokován. „Tak vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit. Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu,“ řekl serveru Aktuálně.cz.

Právník připomíná, že neúspěšní kandidáti se nyní mohou odvolat. Dodává, že stávající kandidáti - respektive navrhovatelé - se mohou domáhat i případného vyškrtnutí jejich protivníka. „Určitě je to jisté poučení do budoucna, ale jde o to, jestli si z toho někdo teda to poučení odnese, protože se mi zatím zdá, že se nám daří při každých těch prezidentských volbách buď opakovat stejné chyby, nebo přicházet s nějakými dalšími chybami,“ uzavřel téma Kysela.

Video  Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?  - Videohub
Video se připravuje ...

krapotkin ( 2. prosince 2022 16:22 )

To je ale hloupá otázka - co se stane s penězi. Poputují urychleně do rukou ukrajinské mafie. Stejně tak jako tam skončily peníze na nákup neprůstřelných vest.

Annika ( 2. prosince 2022 15:28 )

Ovlivnovani voleb po vzoru a podpory USA jejich snahy se objevuji po celem svete po Ukrajine verbuji spojence napadnout Haiti.

verka1 ( 2. prosince 2022 14:30 )

Budou v minuse.
Vnitro už asi zná dopředu nového prezidenta.

modrosvazak ( 2. prosince 2022 13:13 )

Chudáky to nepostihne.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa