Eurovolby: Pavel varoval před extremisty. Šok a dojetí u Babiše, Fiala ocenil slušný výsledek

Po vítězné noci v Bruselu vyrazila šéfka eurokomise Ursula von der Leyenová do Berlína na jednání vedení své strany CDU. Ta řeší jak situaci v Evropě (patří do Evropské lidové strany, jež si udržela první pozici a ještě posílila), tak doma, kde je nyní v opozici.

„Voliči v Německu si zvolili nejen nový Evropský parlament. Vynesli také rozsudek nad touto spolkovou vládou. Člověk má ale dojem, že SPD, Zelení a FDP chtějí vesele pokračovat dál, jako tomu bylo posledního 2,5 roku,“ konstatoval zatím šéf CDU Friedrich Merz.

„Výsledek voleb je pro mě obrovským zklamáním. Jako lídr kandidátky za něj beru odpovědnost. V kampani se nám nepodařilo prodat naši práci a vysvětlit řešení, která nabízíme. Beru jako selhání nás i dalších proevropských stran, že v Česku tolik vyrostla krajní pravice. V druhé řadě rovněž končím jako europoslanec. Bylo mi ctí vás v Evropském parlamentu pět let zastupovat. Upřímně gratuluji Markétě Gregorové k získání mandátu a držím jí palce. Musí teď v prosazování pirátských hodnot zabrat třikrát víc. Ale věřím, že to dokáže,“ uvedl na Facebooku zklamaný lídr Pirátů Marcel Kolaja.

„Doufali jsme, že to bude dobré. Ale tohle je pecka! Já osobně bych všem moc chtěla poděkovat za obrovský počet preferenčních hlasů. Je to pro mě velký závazek vůči vám. A jak jsem již říkala, já českou vlajku doma nenechám a budu za vás bojovat,“ raduje se i dnes Klára Dostálová, lídryně ANO, na Facebooku.

Kontroverze budil vedle jedničky kandidátky AfD Maximiliana Kraha i dvojka Petr Bystroň, německý europoslanec českého původu. Jsou podezření, že se nechal uplácet z Ruska v kauze Voice of Europe.

Toho však kolegové do delegace vezmou. „Nebyly o tom žádné diskuze,“ řekl Bystroň pro ČTK, noví europoslanci AfD tak hlasovali pouze o Krahovi. Bystroň poznamenal, že jeho a Krahův případ jsou dvě zcela odlišné věci. „Do jednoho pytle nás házela hlavně média,“ dodal.

Bendův bratr neuspěl. „Volby jsou za námi, děkuji voličům, kteří podpořili koalici SPOLU a také všem 9 687 lidem, kteří mi dali důvěru preferenčním kroužkem. Gratuluji zvoleným kolegům z kandidátky a přeji hodně štěstí v Evropském parlamentu. Jsem přesvědčen, že odvedou skvělou práci a uplatní v Bruselu svoji zkušenost a odvahu,“ uvedl na Facebooku Filip Benda, osmička kandidátky SPOLU. Nepomohla mu ani předvolební SMS na jeho podporu od jeho bratra - sněmovní legendy a šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Kreml bude bedlivě sledovat předčasné parlamentní volby ve Francii, které po debaklu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vyhlásil prezident Emmanuel Macron. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který přístup současného francouzského vedení k Rusku označil za „otevřeně nepřátelský“.

Vítězství nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penové v eurovolbách ve Francii označil Peskov za vnitřní francouzskou záležitost. „My bychom se nechtěli vměšovat do těchto vnitřních záležitostí. Na rozdíl od někdy rozšiřovaných pomluv v Evropě a Americe se nevměšujeme do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ tvrdil mluvčí Kremlu.

Rusko podle něho sleduje výsledky voleb do Evropského parlamentu, v nichž posílily krajně pravicové a euroskeptické strany. Podotkl ale, že „většina bude proevropská a proukrajinská“.

Lídr kandidátky pravicově populistické Alternativy (AfD) pro Německo Maximilian Krah sice obhájil křeslo v europarlamentu, nebude však už součástí delegace strany, kolegové ho nechtějí.

„Svým nově zvoleným poslaneckým kolegům přeji úspěch při pokusu beze mě opět vstoupit do frakce ID,“ řekl Krah po hlasování, ve kterém si osm nových europoslanců AfD nepřálo, aby se stal součástí jejich skupiny. „Tuto cestu považuji za špatnou a za ničivý signál našim voličům, obzvláště těm mladým,“ uvedl s odkazem na to, že mimořádnou popularitu měla AfD u nejmladších hlasujících. Nejsou zprávy, zda se hodlá připojit k někomu jinému. „Nezabrání mi to nadále podporovat tuto stranu ani pracovat hlasitě a úspěšně v Evropském parlamentu,“ cituje ho MDR.

Zisk dvou mandátů v Evropském parlamentu je podle znovuzvolené europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) výsledkem víry voličů, že jejich hlas pro koalici Stačilo! nepropadne. Do EP se za Stačilo! dostal také někdejší zdravotnický expert Pirátů Ondřej Dostál, který kandidoval jako nestraník za SD-SN na druhém místě kandidátky.

„Úspěch je kombinací mnoha faktorů. Pevně věřím, že se naše energie přetaví v to, abychom byli schopni takto pokračovat i do budoucna a říct si za rok o mandáty v Poslanecké sněmovně. Určitě rozhodla i naše témata, protože téma míru u nás velmi rezonovalo,“ řekla ČTK Konečná. KSČM ve Sněmovně poslance nemá od podzimu 2021.

„Referendum bylo o vládě a o míru a obě referenda jsme vyhráli. Ale pořád to bereme tak, že jsme na začátku a dnes máme mandát prosazovat silnou mírovou politiku v evropském parlamentu. Máme mandát si říct o mandáty v jakýchkoliv dalších volbách proti této pětidemoliční vládě,“ prohlásila Konečná.

Stejně jako v minulých volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 přišlo i letos podle průběžných údajů nejvíce voličů k volebním urnám v Belgii (89,23 procenta) a Lucembursku (82,29 procenta), v nichž je účast u voleb povinná, a na Maltě (72,82 procenta). Naopak nejnižší volební účast byla letos v Chorvatsku (21,34 procenta), Litvě (28,94 procenta) a Bulharsku (31,8 procenta).

„Blahopřeji zvoleným europoslancům a děkuji všem voličům, kteří přišli k volbám do Evropského parlamentu. Účast dosáhla 36 %, byla tak nejvyšší od našeho vstupu do EU. I přesto jsme stále na chvostu průměrné účasti v rámci Unie. Co nemůžeme přehlížet, je nárůst podpory extrémistů v Evropě. Musíme tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje. Věřím ale, že základní hodnotové směřování Evropské unie v otázkách bezpečnosti nebo demokracie se po těchto volbách nezmění,“ uvedl dnes na sociální síti X prezident Petr Pavel.

Výsledky eurovoleb ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku, Itálie v ní bude mít důležitou roli, řekla podle Reuters její premiérka Giorgia Meloniová.

Výsledky evropských voleb přispěly k oslabení eura vůči dolaru, snížily šanci na jeho brzké přijetí v Česku, míní ekonomičtí analytici.

„Tahle vláda je v zásadě vyřízená,“ řekl dnes v televizi n-tv bavorský premiér Markus Söder, který je zároveň předsedou Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sestry celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU). Podle něj je po debaklu SPD Olafa Scholze nutné postupovat podobně jako ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypisuje nové volby.

„Naše země potřebuje nový start. Vládní koalice už žádný mandát nemá, už nemá důvěru obyvatel. Proto by měly být co nejdříve nové volby,“ uvedl Söder.

Pozice polského premiéra Donalda Tuska v Evropské unii po volbách do europarlamentu posílí, píše polský list Rzeczpospolita. Tuskova proevropská strana, která je nejsilnějším členem polské vládní koalice, ve volbách zvítězila. „Slábnoucí Olaf Scholz a Emmanuel Macron, pro kterého volby byly pokořením, v Tuskovi budou muset vidět hráče těžké váhy,“ píše polský deník. Dodává, že hodně záleží na výsledcích předčasných parlamentních voleb ve Francii, které Macron vyhlásil v reakci na volební debakl své strany.

„Premiér jako lídr na evropské úrovni bude chtít využít slabosti současných nejvlivnějších hráčů, jako je Scholz nebo Macron,“ řekla v rozhlasové stanici TOK FM politoložka Agnieszka Cianciarová z Polské akademie věd. Předpokládá, že díky volebnímu vítězství Tuskem vedené Občanské koalice bude mít Polsko silný hlas při rozhodování o nejdůležitějších postech v EU. „S klidem můžeme počítat s funkcí velmi důležitého eurokomisaře,“ uvedla Cianciarová.

„Jestli je člověk normální, musí být proti Evropské unii. Nemůže o ní psát neutrálně,“ odmítl se pro Euractiv.cz vyjádřit exprezident Václav Klaus.

„Děkuji všem voličům za to, že přišli k volbám, oceňuji vysokou volební účast. Blahopřeji hnutí ANO k vítězství a gratuluji všem zvoleným europoslancům! Koalice SPOLU udělala v evropských volbách slušný výsledek. Je to současně i zpětná vazba od voličů, a tedy i motivace do další práce. Nenecháme tuto zemi extremistům a populistům!“ vzkázal premiér Petr Fiala (ODS).

Kandidátem na francouzského premiéra za Národní sdružení, vítěze voleb do EP, bude europoslanec, šéf kandidátky a předseda strany Jordan Bardella, píše AFP. Zakladatelka Marine Le Penová se tak zřejmě bude potřetí ucházet o prezidentský post ve volbách 2027.

„Obrovská radost, šok a dojetí. Tak to vypadalo u nás ve volebním štábu. Chtěl bych vám ještě jednou všem strašně moc poděkovat, bez vás bychom to nedali. A taky díky všem kandidátům a všem lidem v našem týmu, které sice nevidíte, ale bez nich by to nešlo. Díky moc!“ napsal v pondělí ráno na svém facebooku Andrej Babiš (ANO).

Německý kancléř Olaf Scholz se ve volebním štábu SPD choval, jako by neutrpěl debakl. „Takový volební večer SPD zažila zřídka, předběhla ji dokonce AfD. Scholz si přesto vesele fotil selfíčka, zatímco první poslanci hovoří o otázce důvěry,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung. Další komentátoři ho srovnávají s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, jenž po porážce své strany od krajní pravice vyhlásil předčasné sněmovní volby.

O post budapešťského starosty svádí kandidáti těsný zápas. Stávající starosta Gergely Karácsony má po sečtení 100 procent okrsků náskok zhruba tří stovek hlasů nad kandidátem Dávidem Vitézym. Toho jmenovaly opoziční strany, krátce před volbami však dostal podporu i vládní strany Fidesz, jejíž kandidátka se nakonec z komunálních voleb v Budapešti stáhla. Vitézy již oznámil, že požádá o opětovné sečtení hlasů.

Podle maďarského tisku po sečtení 100 procent okrsků měl mírný náskok Karácsony. Tomu dalo hlas 371 466 voličů, což bylo 47,53 procenta lidí, kteří přišli k volbám. Vitézymu dalo hlas 371 143 voličů, což je 47,49 procenta lidí, kteří přišli k volbám. V Budapešti je přímá volba starosty a vyhrává kandidát, který dostane největší počet hlasů.

Budapešťský starosta Karácsony je jednou z nejviditelnějších postav maďarské opozice. Starostou se stal v roce 2019, když vyhrál nad kandidátem Fidesze a končícím starostou Istvánem Tarlósem za podpory široké koalice od liberálních stran až po radikální pravicové hnutí Jobbik.

Euro oslabuje po rozhodnutí francouzského prezidenta vypsat předčasné volby. Jednotná evropská měna ztrácí zhruba půl procenta na 1,0750 USD. 

Macron první kolo voleb vypíše na 30. června, druhé na 7. července. Pokud by získalo většinu krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které podle odhadu s velkým náskokem zvítězilo v eurovolbách, ztratil by Macron vliv na domácí záležitosti, napsala agentura Reuters.

„To je pro trhy pravděpodobně poněkud špatná zpráva,“ uvedl hlavní ekonom bankovní společnosti Berenberg Holger Schmieding. „Přináší to nečekaný prvek nejistoty.“

Ve volbách do europarlamentu v Polsku po sečtení hlasů ze všech obvodů zvítězila strana premiéra Tuska, těsně za ní je opoziční Právo a spravedlnost.

Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Dnes ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze. Ztráty sčítají i další dvě vládní strany, tedy Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. Šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz už v neděli večer po zveřejnění prvních odhadů hovořil o jasném vítězství konzervativců a katastrofě pro Scholze a vládní strany.

Výrazné vítězství v Itálii slaví premiérka Meloniová. Po sečtení skoro 95 procent okrsků její strana Bratři Itálie vede s 29 procenty preferencí. Kolem devíti procent preferencí mají Meloniové koaliční partneři Liga vicepremiéra Mattea Salviniho a strana Vzhůru Itálie. Přes 24 procent hlasů dostala opoziční Demokratická strana a dalších 6,6 procenta hlasů mají její spojenci z Aliance levice a zelených. Prakticky všichni představitelé těchto stran tvrdí, že ve volbách uspěli. Nespokojení s výsledkem jsou jen představitelé Hnutí pěti hvězd, které se zastavilo těsně pod deseti procenty preferencí.

Ve Francii dostalo nejvíce preferencí krajně pravicové Národní sdružení, které má 31,5 procenta hlasů, ukazují údaje ministerstva vnitra. Na druhém místě se umístila kandidátka podporovaná prezidentem Emmanulem Macronem s 14,6 procenty hlasů. Kvůli neúspěchu Macron již v neděli oznámil, že rozpustí dolní komoru parlamentu a vypíše předčasné volby. Kandidátka vedená socialisty Vzbudit Evropu dostala skoro 14 procent hlasů a levicově-populistické straně Nepodrobená Francie dalo hlas skoro deset procent voličů. Do EP vyšlou své zástupci i pravicoví Republikáni, Zelení či strana publicisty Erica Zemmoura.