Svatý Mikuláš žil v Myře v dnešním Turecku přibližně mezi lety 280 a 345. Dnes ho známe jako postavu, v rudém plášti, mitře a s berlou v ruce. Po boku mívá podle našeho zvyku čerta a anděla. Symbolem blížících se Vánoc zůstává i přesto, že Češi a ostatně celý západní svět se od hluboké křesťanské víry spíše odklání.

Jenže kdo byl Mikuláš ve skutečnosti? Už jako mladík se ve své domovině stal biskupem. Proslavila ho nejen zbožnost ale i dobročinnost. Zemřel v Myře, o několik století později byly ale jeho ostatky přesunuty do italského Bari. Oproti jiným středověkým světcům nezemřel mučednickou smrtí, nicméně rovněž nebyl nikdy oficiálně svatořečen a jeho postava se stala součástí křesťanské tradice díky kultu osobnosti.

Zvyk mikulášské nadílky vysvětluje jedna velmi známá legenda s několika variantami. Zchudlý šlechtic - nebo také prostě jen zadlužený otec - pošle své tři dcery do nevěstince, aby si vydělaly na věno (v jiné verzi hrozí otci vězení a dcerám splácení jeho dluhu prací ve veřejném domě). Svatý Mikuláš chtěl jejich osudu zabránit, ale zároveň je nechtěl veřejně zostudit darem.

Rozhodl se je tedy obdarovat potají. Po tři noci házel do pokoje každé z dcer měšec zlaťáků. Třetí noc ho jejich otec nachytal, nicméně Mikulášovi padl k nohám a děkoval mu za jeho dobročinnost. Dcery tak měly dost peněz, aby se nemusely vrhnout na kariéru prostitutek.

První záznamy o mikulášské nadílce pocházejí v Česku ze 14. století. Například ve Spojených Státech dal Mikuláš vzniknout Santa Clausovi a dárky začal rozdávat až na Vánoce. I jméno Santa Claus pochází od Mikuláše - v Nizozemsku mu říkají Sinterklaas, které je zkratkou slova Sint Nicolaas (Svatý Mikuláš).

Fotogalerie
15 fotografií