České čerty vytlačují děsiví Krampusové. Je v ohrožení i Ježíšek?

Nová doba přináší i nové zvyky, a tak pomalu v každém druhém městě můžeme potkat takzvané Krampusy. Ty většinou doprovází i obří děsivá show pro malé a velké návštěvníky.

„Fenomén Krampus se zajisté v poslední době stal velmi moderním a populárním. Akci právě s Krampus čerty jsme se rozhodli v Benešově nad Ploučnicí uspořádat už z toho důvodu, že obyvatelům města, ale i přilehlého okolí chceme dopřát (již skoro) tradiční typ zábavy, který Krampus nabízí,“ popsala pro Blesk.cz Miluše Kristková ze státního zámku Benešov nad Ploučnicí a dodala: „Ač čerti jsou hlavním bodem akce, bude toho k vidění mnohem a mnohem více. Pro návštěvníky je připraven velmi bohatý program, ze kterého si vyberou například i lidé, kteří Krampus přímo nevyhledávají.“

Na Benšovsku bývali podle Kristkové k dohledání vždycky klasičtí čeští čerti, které velmi dobře známe. Speciální masky či kostýmy v Česku nejsou až takovou dominantou, jako například v Rakousku, odkud pochází právě Krampus. 

Obchody startují Vánoce: Přípravy běží od srpna, výzdoba se rozsvítí za pár dnů

Jedna z největších akcí probíhá v Kaplici, a to už šest let. Město Kaplice leží kousek od hranic s Rakouskem a zahraniční kultura samozřejmě proniká až sem - stejně jako česká kultura naopak do Rakouska. „Naši přátelé z Rakouska, kteří mají vlastní Krampus skupinu nám před lety nabídli, že projdou i městem Kaplice a my jsme to nadšeně přijali. Lidé v Kaplici byli průvodem nadšeni, tak jsme začali akci zdokonalovat a zvětšovat,“ prozradil pro Blesk.cz Jan Zdeněk z Production 1.

Dnes je podle Zdeňka akce kvalitou a velikostí jednou z největších a nejprestižnějších v Evropě. Alpské Krampus skupiny dokonce usilují o to, aby do Kaplice mohli přijet. „Dodržujeme však striktně původní tradici a řídíme se pravidly našich rakouských kolegů, kteří mají v Krampus průvodu hlavní slovo. Zároveň jsme se zavázali šířit povědomí o tomto starém alpském zvyku v České republice - povědomí o Krampusu je mezi lidmi v Čechách stále velmi zkreslené,“ dodal Zdeněk.

Etnografka: Nenechme si brát naše zvyky

Na Šumavě je rozšířená řada nejrůznější akcí. Ať je to takzvaná Konopická, což jsou v podstatě dožínky, nebo nejrůznější poutě. Nejrozšířenější akce, kterou doprovází masky, je tady potom tradiční Masopust.

Hřbitovy v Praze do dušiček stihnou po vichřici uklidit: Hlídkují na nich strážníci

Podle etnografky jsou Krampusové jen důsledek určitého vývoje ve světě a s tím spojených stíráním rozdílů. „Já si myslím, že bychom si měli vážit toho, co tu máme a našich zvyků. Něco jiného je to pak v příhraničí než vnitřního osídlení. Zyky a zvyklosti v pohraničí jsou jinačí, tam je přeliv tradic a prolínání, to už tady bylo i v minulosti,“ myslí si Černá. Rozdíl mezi postavičkou Krampuse a našeho čerta je pak jasný, ten náš je milejší a hodnější oproti děsivým pekelníkům Krampusům.

Je ježíšek v ohrožení?

Proč si necháváme brát naše zvyky a přitom si nenecháme sáhnou na Ježíška? Podle odbornice je v nás ježíšovská tradice tak silně zakořeněná, že přežila a snad i přežije úplně všechno. Nenecháme si ho vzít. Oproti tomu na Velikonoce jsme podle Černé rezignovali. Což může být následek doby před rokem 1989, ale i toho, že na jaře začíná být hezky a lidé se raději vypraví ven, než aby drželi velikonoční svátky, které jsou přeci jen trochu více křesťanské.