Moderní kostely v Praze. Nejnovější je na Barrandově, nejzajímavější o kus dál v Černošicích

V neděli 22. listopadu se po dlouhých deseti letech otevřel v Praze na Barrandově nový kostel Krista Spasitele. První myšlenka vybudovat na Barrandově nový svatostánek místní napadla už ve třicátých letech minulého století, počkat si ale museli celých 90 let.

S ohledem na přibývající počet obyvatel nedostačovala kapacita farního kostela sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově, a tak potřeba nové sakrální stavby na Barrandově byla intenzivnější. V roce 2010 se rozhodlo definitivně. Po třech letech sbírání potřebných povolení a po vypsání soutěže na podobu kostela byl jako vítězný vybrán návrh Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause.

Organický kostel v Černošicích

Právě před deseti lety, tedy v roce 2010 vyrostla od revoluce architektonicky nejzajímavější sakrální stavba Modlitebna Církve bratrské v Černošicích. Super moderní oblou stavbu navrhl uznávaný architekt Zdeněk Fránek. I když stavbu provázely potíže se stavebním povolením a kostel se nakonec musel postavit na jiném místě, než s jakým návrh počítal, rozhodně je to nejpovedenější moderní sakrální stavba v Praze, respektive v jejím okolí. Černošice se totiž nachází několik kilometrů za Prahou.

Oblá organická stavba nechává mnoho prostoru pro lidskou fantazii a každý si v ní může najít to své. To ostatně potvrzují i slova samotného architekta. „Nový kostel v Černošicích je bílý jako peřina, špičatý a zároveň oblý jako křídla anděla, jeho povrch je strukturovaný, stejně jako peří, vroubkovaný, jako sjezdovka po ránu, je to prý i loď, ale o tom nic nevím. Je to zděná klenba obrácená k nebi jako nádoba na déšť. Není jen domem na modlení, ale i domovem velkého bratrství,“ popsal tehdy stavbu Zdeněk Fránek.

I když byl tento supermoderní svatostánek rozhodně velkým riskem, černošickým farníkům kostel okamžitě přirostl k srdci „Nečekal jsem, že budova zaujme napříč všemi generacemi,” podivoval se architekt. Kostel neslouží jen věřícím, ale funguje i jako koncertní a výstavní sál. Černošice nemají kulturní dům, ale kostel jeho funkci více než nahradil.

Jihoměstký kruh

Zpět ale do Prahy. Zajímavou sakrální stavbou je bezesporu i Komunitní centrum Matky Terezy na východním okraji Centrálního parku na Jižním Městě, které své brány otevřelo v roce 2007. Do té doby byl na Jižním Městě jen malý kostelík sv. Františka z Asissi, který rozhodně nedokázal obsloužit všechny věřící z okolí. Architektonický návrh pochází od architektky Vítězslavy Rothbauerové ze studia Ateliér Dům a Město. Moderní sakrální stavba má pozoruhodný půdorys. Ten je totiž kruhový.

„Kruhový půdorys jsme zvolili schválně jako symbol jednoty, komunikace mezi lidmi a místo setkávání. Prostor je variabilní, kromě praktikujících věřících je otevřen i široké veřejnosti. I proto má několik vstupů, aby se jednotlivé skupiny navzájem nerušily,“ vysvětluje architektka. Kromě bohoslužeb se zde konají koncerty, plesy ale také sociálně-vzdělávací aktivity pro lidi z okolí.

Na Jižním Městě se dále nachází také Sborový dům Jana Milíče z Kroměříže, rovněž relativně mladý svatostánek, který navrhl architekt Jiří Veselý. K nalezení je poblíž Chodovské tvrze. Kostel je zajímavý mimo jiné tím, že zde jsou vystaveny malby uznávané umělkyně Jiřiny Adamcové.

Ukrojený bochník chleba v Kbelích

Podobně dlouho jako na Barrandově, uvažovali o stavbě nového kostela v Kbelích. Nový kostel sv. Alžběty se tu podařilo postavit až v roce 2003. Do té doby zde věřícím musela postačit pouze malá kaple postavená ve třicátých letech 20. století. Na správu kaple ale nebyly peníze, a tak byla v 90. letech v naprosto havarijním stavu. To donutilo Menší bratry františkány od pražského kostela Panny Marie Sněžné, kteří měli kapli ve správě, k radikálnímu řešení a nechali připravit plány pro nový kostel. 

„Jeho návrhu se ujal italský architekt Bernardo d´Ambrose, který se inspiroval charitativní činností sv. Alžběty a dal kostelu podobu bochníku chleba, z něhož již část byla odkrojena a rozdána,“ uzavírá Věra Pelzbauerová, z farnosti u kostela sv. Alžběty.