Nepřehlédnutelná stavba poblíž hlavního nádraží se stala na téměř devět desetiletí centrem duchovního, kulturního a společenského života zdejší židovské komunity. Temné mraky přinesl až kolaps Československa po Mnichovské dohodě a zejména okupace zbytku republiky 15. března 1939.

„Brno navštívil 16. března Adolf Hitler. V noci ze 17. na 18. března pak bojůvky ordnerů zaútočily na Velkou synagogu,“ připomněl historik a krajský zastupitel Michal Doležel při současném 87. výročí jejího zničení.

Lustr z rodinné vily Löw-Beerových se vrátí po desítkách let zpět do Brněnce.
Brňané Další poklad z vil rodiny Löw-Beer: Po soše našli i lustr!

 

Děsivé scény obřího požáru, proti kterému nedovolili nacisté brněnským hasičům zasáhnout, předpověděly budoucí osud židovské obce. „Přibližně ve 4.15 oznámila neznámá osoba telefonicky hasičům požár synagogy. Vyjely všechny jednotky včetně autožebříků. Přítomní ordneři a příslušníci SS je však poslali zpět na základnu. Teprve při druhém výjezdu jim bylo povoleno pouze chránit okolní budovy,“ popsal hrůznou noc Doležel.  

Video se připravuje ...

Vykradli i chrámovou pokladnu

Na místo se dostavil také policejní ředitel Karl Schwabe. Podle velitele hasičů Vlastimila Adámka se rozčílil, když spatřil, že žháři vypáčili pokladnu synagogy.

„Co se to děje? Nařídil jsem zapálit synagogu, ale ne brát peníze,“ měl podle svědka říci. Tato výpověď se stala jedním z důkazů pro obžalobu Schwabeho v roce 1946. Ten byl odsouzen k smrti a téhož roku popraven.

Tragické osudy významných brněnských židovských rodin připomínají tzv. kameny zmizelých.
Brňané Tři významné rodiny z Brna zmizely: Alfredova smrt je dodnes nejasná! Připomínají je kameny

Hromada trosek

Na místě zničeného svatostánku zůstaly jen zbytky obvodových zdí. Ještě v roce 1942 byl pozemek zapsán v úředních dokumentech jako hromada trosek. Do správy ho získal Vystěhovalecký fond a poté ho zakoupilo město Brno.

Po zničení Velké synagogy následoval hon na židovské obyvatele Brna. Nechyběly protižidovské demonstrace v režii českých nacistů, při nich docházelo k útokům na židovské obyvatele a označování jejich domů a obchodů.

Temná historie Brna: 715 domů, které nacisté zabavili Židům, a už se jim nevrátily
Brňané Temná historie Brna: 715 domů, které nacisté zabavili Židům, a už se jim nevrátily

Pozemek zůstal po osvobození pustý 

Místo zůstalo i po osvobození Československa pusté. Událost připomnělo jen přejmenování ulice na Spálená. Až aktuální akce vracejí Velkou synagogu a její osud do povědomí Brňanů.

Na rohu Spálené a Přízovy je nyní k vidění venkovní výstava nazvaná Brněnská synagoga v plamenech. „Připomíná nejen vypálení synagogy, ale i širší kontext ničení židovských sakrálních staveb v Československu od pogromů v listopadu 1938 až po vyhlášení Protektorátu,“ upozornil Doležel.

Unikátní snímky vystavované v Brně na Špilberku zblízka a velmi živě zachycují tváře lidí z dvou brněnských činžáků, kteří těsně před válkou ještě netušili nic o svém osudu a strastech příštích let.
Brňané Tváře zmizelých: Lidé, kteří se z činžáku v Brně ztratili beze stopy

Budou tu byty a kanceláře

Od března do června proběhne na místě archeologický průzkum s cílem odkrýt základy synagogy. Jde o dohodu mezi majitelem pozemku společností Brno Property Development, Židovskou obcí Brno, Ústavem archeologické památkové péče Brno a krajem.

V plánu je v lokalitě umístění trvalé upomínky na významnou stavbu s tragickým osudem. Na ploše má v budoucnu vyrůst komplex s kancelářemi a byty.     

Autory synagogy v novorománském stylu byli rakouští architekti Johann Romano a August Schwendenwein. Výstavby se ujal brněnský stavitel Anton Onderka. Náklady na stavbu dosáhly 100 tisíc zlatých. Vysvěcena byla 17. září 1855. Pojala až 700 věřících.

Fotogalerie
21 fotografií