12°C
Tři významné rodiny z Brna zmizely: Alfredova smrt je dodnes nejasná! Připomínají je kameny
-
Tugendhat, Hože a Löw-Beer. Tři židovské, příbuzensky provázané, rodiny, které významně ovlivnily život Brna i předválečného Československa. Jejich pohnuté osudy po nacistickém teroru nově připomínají před jejich vilami a domy mosazné kostky v dlažbě zvané kameny zmizelých.
Kromě Brňanů dorazila na pietní vzpomínku i více než stovka potomků těchto rodin. Nechyběla například dcera manželů Tugendhatových Daniela s manželem Ivem.
„Pro nás jako pro rodinu tyto domy nejsou primárně kulturní památky, ale domovy," řekl potomek rodiny Tugendhatových Lukas Hammer. Připomněl, že rodina se v minulosti necítila v Brně vítaná, což se v posledních letech postupně změnilo. Kameny zmizelých ocenil jako další projev úcty k jejich odkazu, ale také jako připomínku tragického osudu a křivd.
„Musíme si to připomínat, abychom to už nikdy nemuseli prožít. Naší povinností je, abychom dělali vše proto, aby tu žádný totalitní režim, žádná diktatura, žádná nenávist nemohla zvítězit,“ řekl premiér Petr Fiala.
O veškerý majetek rodiny přišly s nástupem nacismu, nezískaly jej zpět ani po skončení druhé světové války. Trojice vil je v současnosti přístupná veřejnosti, patří k hlavním brněnským turistickým atrakcím.
Tragické osudy významných brněnských židovských rodin připomínají tzv. kameny zmizelých.Autor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš a archiv - 1.
Tugendhatovi si vilu užili jen 8 let
Manžele Grete (†67) a Fritze (†62) Tugendhatovi proslavila u nás i ve světě jejich vila podle návrhu německého architekta Ludwiga van der Roha. Zatímco objekt je dnes památkou UNESCO, manželé a jejich děti si ji užili od dostavby v roce roku 1930 pouhých 8 let.
Grete byla jedinou dcerou významného moravského textilního průmyslníka Alfreda Löw-Beera. S nástupem nacistů k moci věděli, že jim hrozí nebezpečí, a proto už v květnu 1938 Československo opustili. Ani ve Švýcarsku se ale rodina necítila bezpečně, a protože USA uprchlíky již nepřijímaly, v lednu 1941 se rodina rozhodla odejít do Venezuely, kde si založili textilní továrnu.
Po válce se rodina přestěhovala zpět do švýcarského St. Gallenu. Fritz v roce 1958 zemřel na rakovinu. Grete navštívila komunistické Československo v roce 1967 a 1969, kdy měla přednášku v Domě umění města Brna. Vzpomínala při ní na život ve slavné vile a na spolupráci s architektem Mies van der Rohem. Zemřela v roce 10. prosince 1970 poté, co ji v St. Gallenu srazilo auto.
Greta a Fritz Tugendhatovi.Autor: Blesk:Tugendhat.eu - 2.
Tragédie rodiny Hože
Na rozdíl od rodiny Tugendhatů starší sestra průmyslníka Alfreda Löw-Beera Cecilie (†78) a její rodina Československo včas neopustila.
Cecilie se provdala za významného brněnského právníka Cornela Hože (†81), který v roce 1936 zemřel. Vdova žila v tzv. Arnoldově vile se synem Maxem a jeho chotí Bedřiškou.
Krátce po začátku 2. světové války v říjnu 1939 objekt zabralo gestapo. Všichni členové rodiny židovského původu byli odvlečeni do koncentračních táborů. Cecílie Hože zemřela ve věku 78 let 7. září 1942 v Terezíně.
Její syn Max i se ženou Bedřiškou zemřeli 17. listopadu 1942 neznámo kde. Pravděpodobně byli společně zplynováni v některém koncentračním táboře. Oba byli usnesením okresního civilního soudu pro Prahu-východ ze dne 18. června 1947 prohlášeni za mrtvé.
Vila je nyní ve správě Muzea města Brna, letos byla po rekonstrukci za 130 milionů korun, zpřístupněna. V květnu byla v jejím areálu slavnostně otevřena a pojmenována obnovená Zahrada Cecilie a Cornela Hože.
Manželé Cecilie a Cornel Hože žili v Arnoldově vile.Autor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš a archiv - 3.
Nevyjasněná smrt Alfreda Löw-Beera
Alfred Löw-Beer (†66) pocházel z rodiny židovských německých průmyslníků původem z Boskovic, která později vybudovala na Moravě průmyslový koncern. Ten se specializoval na výrobu vlněných látek.
Alfred se oženil s Marianne Wiedmann, se kterou měl tři děti. Jednou z nich byla Grete Tugendhat, které po jejím druhém sňatku s rovněž textilním průmyslníkem Fritzem Tugendhatem daroval v roce 1929 část svého pozemku v Brně-Černých Polích jako věno. Grete na tomto pozemku nechala se svým manželem a s velkou finanční pomocí svého otce vystavět slavnou vilu Tugendhat.
Rodiny Löw-Beerů a Tugendhatů se po Mnichovské dohodě obávaly o svůj osud, proto většina z jejich příslušníků emigrovala do zahraničí. Alfred Löw-Beer však zůstal v okleštěném Československu, aby se pokusil o záchranu aspoň části rodinného majetku.
Po obsazení Československa nacisty byl zatčen, po propuštění se pokusil pod falešným jménem o útěk. Jeho mrtvola byla nalezena 10. dubna 1939 poblíž železniční trati nedaleko Stříbra. Okolnosti jeho smrti nebyly nikdy spolehlivě objasněny. Pohřben je v rodinné hrobce na židovském hřbitově v Brně-Židenicích.
Alfred Löw-Beer s manželkou Marianne Wiedmann.Autor: archivVIDEO: Brněnská vila Tugendhat. Odkud vzala své jméno a jak to všechno bylo?
VideoVideo se připravuje ...Brněnská vila Tugendhat. Odkud vzala své jméno a jak to všechno bylo? Videohub
-
Související články
