Ruiny, které viděly hrůzy holokaustu: Kasárny v Terezíně už padají k zemi, zachrání je miliardová investice

Současný pohled na Velká pěchotní kasárna, jak zněl původní název stavby z 18. století, vhání slzy do očí. A nejen proto, že se stala němými svědky hrůz holokaustu. Nyní připomínají víc kulisy z postapokalyptického filmu než chráněnou kulturní památku. Plot, zřícená střecha a cedule s nápisem Vstup zakázán svědčí o žalostném stavu obří budovy.

Přežil Osvětim, skrýval se v Praze. Zemřel někdejší šéf izraelských přátel Česka Harshalom (†99)

Astronomická suma

Ten se má ale ještě letos začít měnit. „Po letech náročných jednání, intervencí, vysvětlování se konečně podařilo podepsat letos v květnu šestistrannou smlouvu o poskytnutí nezbytných financí, na které se podílela ministerstva kultury, místního rozvoje a město Terezín i Ústecký kraj,“ oddechl si hejtman Jan Schiller (52, ANO).

Stát už na záchranu uvolnil 1,5 miliardy, dalších 720 milionů dá Ústecký kraj. Peníze pomůžou obnovit nejen bývalou vojenskou ubytovnu v Terezíně, ale taky jiné části města. Do konce roku má začít oprava zbrojnice, v příštím roce pak samotných kasáren.

Pavel a Pekarová na tryzně v Terezíně: Je morální povinností si pamatovat hrůzy holokaustu

Zbourat? To ne!

Ozývají se i hlasy, které navrhují budovy raději zbourat než je draze opravit. „To by byl zločin s mezinárodními důsledky. Objekt je jedním z ikonických míst, spojených s tragédií holokaustu v naší zemi. To bychom mohli rovnou vymazat druhou světovou válku z dějin,“ kroutí hlavou Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy.

Prázdné nezůstanou

Přestože opravy ještě ani nezačaly, už teď se hledá další využití areálu. Mluví se o studentském kampusu či depozitáři Národního muzea. „Jako kraj máme vize, co by v budoucnu v objektech mohlo být. Primárně jde v této věci o představy a názor radnice Terezína. Chtěli bychom ale vyvolat širokou diskuzi mezi zainteresovanými institucemi, architekty, urbanisty a mezi akademickou obcí, ale i podnikateli,“ doplnil radní kraje pro investice Tomáš Rieger.

Partyzán (100) přežil holokaust, bojoval s nacisty. „S Putinem taky nelze vyjednávat.“ Podpořil kampaň na nákup munice

Z dob Josefa II.

Kasárna byla postavena v letech 1782 – 1783 a sloužila tehdy císařské armádě Josefa II. Později tu sídlili českoslovenští vojáci a během 2. světové války je obsadili, podobně jako celý Terezín, nacisté. Z města vytvořili židovské ghetto. Po roce 1941 se změnila část budovy na věznici pro židovské obyvatele. Nádvoří sloužilo jako společenský prostor, kde vězni hrávali fotbal a nacisti tu natáčeli svoje propagandistické filmy. Po válce byl prostor opět využíván armádou a to až do roku 1997. Od té doby je budova prázdná a chátrá.