Video se připravuje ...
Příšerné životní podmínky v ghettu v Terezíně. Hlad, nedostatek léků, šikana
Pavel a Pekarová na tryzně v Terezíně: Je morální povinností si pamatovat hrůzy holokaustu
Morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo a důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí zapomenout, překrucovat dějiny, hrůzy holokaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat. Pokud se na oběti zapomene, jako by byly zavražděny podruhé, řekla dnes na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati, skauti.
Tradiční tryzna, která se koná vždy třetí květnou neděli, slouží podle Pekarové Adamové k uchování svědectví o osudu lidí, kteří nepředstavitelně trpěli a umírali. „Právě vzpomínáním na jejich jedinečné životní příběhy přispíváme každý svým dílem k navrácení a udržení památky obětí holokaustu v kolektivní paměti našeho širšího společenství,“ uvedla. „Poprvé jsme jejich smrti zabránit nemohli, ale pokud na ně zapomeneme nyní, bylo by to takřka, jako by byli zavražděni podruhé,“ řekla.
„Je velmi důležité, abychom tyto nejtemnější kapitoly dějin udržovali stále živé, protože jejich pamětníci ubývají. Nenávist motivovaná etnickými důvody je bohužel ve světě stále přítomná a my musíme všemi prostředky zajistit, aby se podobné tragické události už nikdy neopakovali. To se nepodaří, pokud nebudeme znát historii,“ napsal prezident na sociální sítě.
V Terezíně byl také premiér Petr Fiala.
O své vzpomínky na Terezín se podělila se shromážděnými Dita Krausová, která v ghettu strávila 13 měsíců, pak byla i s rodiči deportována do Osvětimi. V červnu 1944 byla odeslána do Hamburku, odtud pak v březnu 1945 do tábora v Bergen-Belsenu.
„Ten už byl v rozkladu, kopce mrtvých těl lemovaly cestu. Nebylo už denní sčítání, nebyla ani polévka. Většina dozorců prchla po tom, co uzavřeli hlavní přívod vody. Po dvou nebo třech dnech jsme se dočkali osvobození britskou armádou,“ řekla.
Do Prahy se vrátila v 16 letech. Poté odešla s mužem do Izraele, kde učili v dětské vesnici. Od úmrtí manžela žije střídavě v Praze a Izraeli. „Cítím, že mám ještě úkol, snažím se vyprávět mladším generacím o osudu Židů za vlády nacistů, a o tom, co jsem sama prožila. Chtěla bych působit na své posluchače tak, aby se zamysleli nad tím, co způsobilo takové hrůzy, jaké jsme my Židé prožili,“ řekla. Podle ní by nebylo na škodu založit ve školách vyučování nového předmětu, který by se jmenoval tolerance.
Tryzna začala v 10:00 nástupem čestné stráže na Národním hřbitově před Malou pevností. Účastníci pietní vzpomínky pak položili květiny k pylonům. Poté, co zazněla hymna, přivítal ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek hosty. Mezi nimi byli mimo jiné prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Shromáždění se pravidelně účastní reprezentanti zastupitelských sborů zemí, jejichž příslušníci prošli represivními zařízeními v Terezíně a Litoměřicích. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná každoročně třetí květnovou neděli, v roce 2021 byla kvůli pandemii koronaviru přesunuta na září, o rok dříve se z důvodu opatření spojených s epidemií koronaviru nekonala.
Věnce a kytice položili k pylonům reprezentanti zastupitelských sborů zemí, jejichž příslušníci prošli represivními zařízeními v Terezíně a Litoměřicích. Mezi účastníky tryzny byl prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministři, poslanci, senátoři, zástupci krajů a obcí, paměťových institucí a spolků. Na závěr tryzny zazněla křesťanská a židovská modlitba a vystoupil pěvecký sbor z Litoměřic. Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek, který při zahájení připomněl loňský teroristický útok v Izraeli, válku na Ukrajině a šíření zpráv s nenávistným podtextem v Česku, nakonec vyzval přítomné k návštěvě objektů v Terezíně, které jsou dnes přístupné zdarma.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Témata:
Související
A proto podporují Banderovce