Zelenského „medvěd“ v Praze: Pekarová a Vystrčil přivítají Stefančuka, v plánu i slavnostní večeře
Představitelé českých parlamentních komor se dnes odpoledne setkají s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského Parlamentu, Ruslanem Stefančukem. Setkání se koná v předvečer jednání zástupců parlamentů zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ukrajiny.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijmou Stefančuka po 17:00 ve Sněmovně.
Od 20:00 se pak ve Valdštejnském paláci v Praze koná večeře při příležitosti summitu předsedů parlamentů zemí V4 a Ukrajiny.
V úterý spolu jednali premiéři zemí V4. Jedním z témat byla pomoc Ukrajině, která se už dva roky brání invazi ruské armády.
Premiéři všech zemí V4 (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc, řekl po jednání český premiér Petr Fiala (ODS). Země V4 se ale liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci.
„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem. Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce. Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov. Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy. Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“. „Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
