18°C
Světlé a temné časy moravských Židů: Příběhy, ze kterých mrazí, zažijete ve vile Löw-Beer
-
Unikátní a mimořádně silná svědectví o světlých i temných časech židovské komunity na Moravě přináší expozice otevřená ve vile Löw-Beer v Brně. Historii židovského osídlení Brna a okolí vypráví pomocí řady pozoruhodných předmětů a příběhů. Člověk se k nim dostane blízko až na dřeň.
Stačí sebrat odvahu a v potemnělé místnosti věnované holocaustu otevřít některou ze skříněk na zdi. Ty skrývají tajemné osudy konkrétních lidí. Nejstarší předmět v expozici je židovský náhrobek z roku 1411. Našli jej v Brně za hradbami nedaleko nádraží a veřejně je k vidění poprvé.
VideoVideo se připravuje ...Výstava ve vile Löw-Beer v Brně vypráví pohnuté příběhy moravských Židů. Jiří Nováček
- 1.
Tatínek píše synkovi, už ho neuvidí
„Milý Pepíčku! Tvůj dopis je moc hezky napsaný. Moc mě to těší, že sis dal takovou práci. I také sloh je takový, že si myslím, jestli ti David při tom pomáhal…co teď děláš v prázdninách celý den? Napiš nám zase brzy a pozdravuj také rodinu Ratclifovou. …víš, že Hans a Ella už jsou taky v Anglii?… srdečně Tě zdraví Tvůj otec Friedl.“
Tento dopis napsal 29. července 1939 svému synkovi (10) Siegfried Placzek (†44) ze Zaječí. Chlapce stihl na poslední chvíli poslat před nacisty do bezpečí. Sám takové štěstí neměl. Dva roky poté jej Němci deportovali do Terezína. Odtud putoval v roce 1944 do Osvětimi, kde jej nacisté zplynovali. Svého milovaného synka už nikdy neviděl.
Pepíček, křtěný Joseph Alon, válku v cizině naštěstí přežil. Zemřel v roce 1973 ve Washingtonu.
Dopis, který napsal tatínek Siegfried Placzek (†44) svému malému synkovi Pepíčkovi, kterého na poslední chvíli poslal do Anglie do bezpečí před nacisty.Autor: Foto Blesk - Jiří Nováček - 2.
Z příběhů holocaustu mrazí
Pohnutí vyvolává i krychlička skrývající obrázek Dům obklopený duhou. Namalovala jej Bedřiška Löwová (†11) v terezínském ghettu v roce 1943. Rok poté holčičku nacisté v Osvětimi zavraždili.
Holocaustu je věnovaná čtvrtá z šesti částí expozice. Má podobu temné místnosti s tmavými krychlemi, jež připomínají tzv. kameny zmizelých. Každá krychle obsahuje příběh. Některé se dají otevřít, uvnitř je předmět svázaný s příběhem. Jsou jimi třeba vojenské známky Roberta Paula Fuhrmanna. Potomek židovských stavitelů Löw-Beerovy vily uprchl do Anglie, bojoval proti nacistům a přežil.
Po otevření další ze schránek se spustí rodinné video ze sáňkování na brněnských Hlinkách. Video zachycuje děti Antonína a Michaela Ecksteinovy při zimních radovánkách. Šťastné smíšené manželství však bylo v září 1940 kvůli ochraně ženy a dětí rozvedeno, ti pak válku přežívali ve Veverské Bitýšce.
Dům obklopený duhou namalovala Bedřiška Löwová (+11). Holčička obrázek nakreslila v terezínském ghettu v roce 1943. Rok poté ji nacisté v Osvětimi zplynovali.Autor: Blesk:Jiří Nováček - 3.
„Strýc Hladík“ byl všudypřítomný
Ada Marie Krčmová, rozená Maierová (†54) píše z ghetta Rejowiec synu Antonínovi a prosí jej o častější posílání balíčků s jídlem a oblečením. Aby dopis prošel cenzurou, opisuje hlad a otřesné životní podmínky slovy „strýc Hladík je naším každodenním hostem“.
Ve schránce je i fotografie paní Ady s neteří Gertou, kterou si pořídili ještě v šťastných dobách roku 1935 na polích u Žarošic na Hodonínsku. V roce 1942 ženu deportovali do Terezína a ještě téhož roku v Rejowcích zavraždili.
Ada Marie Krčmová, rozená Maierová (+54) píše z ghetta Rejowiec synu Antonínovi a prosí jej o častější posílání balíčků s jídlem a oblečením.Autor: Blesk:Jiří Nováček - 4.
Z 11 000 lidí přežilo holokaust 700
První zmínky o usídlování Židů v Brně a okolí pocházejí kolem roku 1253 z doby Přemysla Otakara II. Dobré časy prožívala židovská populace po roce 1861. Nová rakouská ústava jí poprvé po staletích zaručila rovnoprávnost. Židé se stěhovali do větších měst, podnikali, stávali se mecenáši kultury. „Meziválečné období patřilo k nejsvobodnějším. Židé se mohli poprvé přihlásit ke své národnosti,“ přibližuje část expozice historik Vladimír Březina.
Podle sčítání lidu v září 1941 žilo v Brně 11 102 židovských obyvatel. Do konce války pak bylo jen z Brna a blízkého okolí deportováno do Terezína 10 000 lidí Židů. Válečné běsnění, pro které je hebrejské slovo šoa, přežilo jen 700 z nich.
Židovská modlitební kniha. Nese věnování „Mé dceři Ernestině narozené na den smíření roku 1815 v Neslovicích“.Autor: Blesk:Jiří Nováček - 5.
Lesk a bída doby
V takzvaném zlatém pokoji se návštěvníci dozvědí více o tom, jak budova vypadala, když v ní žili majitelé vily Löw-Beerové. V kontrastu je hned vedle pokoj, v němž bydlely v letech 1962 až 2012 středoškolačky. V té době zde sídlil domov mládeže. Vedle okna jsou kukátka, jimiž si lze prohlédnou snímky děvčat a zahrady z doby, kdy byl ve vile domov mládeže.
Závěr expozice dokumentuje období od roku 1945 po současnost. Lidé se seznámí s antisemitskou linkou procesu s Rudolfem Slánským a Otto Šlinkem v 50. letech minulého století. Naopak příjemnou připomínkou jsou snímky z návštěvy Grety Tugendhat či ze setkání potomků původních vlastníků, rodin Löw-Beerových a Tugendhatových v Brně.
Pokoj z doby, kdy vilu obývala v letech 1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, a z doby, kdy tu byl internát pro středoškolačky.Autor: Foto Blesk - Jiří Nováček - 6.
Vila, kterou se prohnala historie
Vila Löw-Beer je secesní vila v Brně-Černých Polích postavená v letech 1903 až 1904 podle návrhu architekta Alexandra von Neumanna pro průmyslníka Moritze Fuhrmanna. Vilu obývala v letech 1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhatové. Vila i zahrada vily jsou dnes přístupné veřejnosti. Více čtěte ZDE
Zahrada vily Löw-Beer navazuje na zahradu vily Tugendhat. Obě jsou dnes již opět průchozí a jsou přístupné veřejnosti.Autor: Blesk:Jiří Nováček -
Související články
