9°C
„Jedná se zcela o výjimečný předmět. Něco, co se nepodařilo najít desítky let,“ řekl ředitel MZM Jiří Mitáček. Zvířata jsou zachycena formou jemné rytiny na říčním valounu. „Kresby se překrývají. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen již šest desítek let,“ dodal.
Odborníci hledali v Hošťálkovicích pozůstatky po lovcích mamutů. Nebyli úspěšní, místo toho ale narazili na mladší nálezy z doby lovců kultury magdalénienu (lovci sobů a koní). „Jde o unikátní nález. Lovci sobů a koní osidlovali jeskyně,“ podotkla archeoložka Zdeňka Nerudová.
Překvapení v laboratoři
Jde o umělecký předmět o velikosti 75x 50x 19,5 milimetru. Zatímco kůň byl pro tehdejší lovce běžným a často loveným zvířetem, mamut v té době vymíral. Patrně proto byl lovci zobrazován zcela výjimečně. Na místě výzkumu v loňském roce si rytin vědci nevšimli. Mysleli si, že jde o takzvaný otloukač, kterým se vyráběly pazourkové čepele.
Starosta Ostravy-Hošťálkovic Jiří Jureček o nálezu valounu s rytinou mamuta a koně. Michal Charbulák
„Ke skutečnému objevu rytiny došlo až v laboratoři muzea, když se nám při čištění nálezů podařilo rozpoznat rýhy ryté kamenným nástrojem. Postupně se tak objevila postava nějakého zvířete podobného mladému mamutovi. Pomocí 3D mikroskopu se nám posléze podařilo rozpoznat hlavu dalšího zvířete, kterým je kůň,“ popsala Nerudová.
Podobné rytiny u nás nejsou
Podle ní jde na území České republiky o unikátní předmět. „Přestože z tohoto období známe krásné rytiny koní a bizonů z jeskyně Pekárny. Nejbližší paralely rytin mamutů jsou známy až z Německa," připomněl další archeolog Petr Neruda.
Výjimečnou se podle něj stává i zkoumaná lokalita, neboť se na ní dochovalo několik fází osídlení. „Období magdalénienu bylo dosud z oblasti Ostravska neznámé,“ sdělil.
Všechny dřívější významné nálezy jako například soška ženy z krevele z Landeku, veřejnosti známá jako Petřkovická venuše, pocházely z období lovců mamutů – gravettienu.
Deset metrů a nebylo nic!
Západní a jihozápadní stěna Hladového vrchu je „ukousnuta“ povrchovou těžbou kamene, která zde probíhala „Je tudíž velkým štěstím, že se práce v kamenolomu zastavily, tam kde se zastavily, jinak by byl tento cenný nález nenávratně odtěžen,“ podotkl starosta Hošťálkovic Jiří Jureček, který neskrýval radost z tak vzácného objevu v obvodu.
Historie archeologických nálezů na Hladovém vrchu je dlouhá už více než 70 let. Rozsáhlejší průzkumy na kopci však byly zahájeny až v roce 2019. „Našly se tu centimetrové až dvoucentimetrové části předmětů z pazourků, opracovaných například do tvaru nože,“ řekl starosta Hošťálkovic Jiří Jureček.
Má se za to, že zde člověk pobýval už před 26 tisíci lety. V roce 2021 se vědcům podařilo identifikovat novou, dosud neznámou archeologickou vrstvu, která dokládá pobyt lovců sobů a koní.
Nález bude představen na výstavě zemského muzea, která bude v Brně prezentovat nejvýznamnější archeologické nálezy. Měla by se konat nejdříve ale až v roce 2025.
