Narodil se v Poroškově na tehdejší Podkarpatské Rusi, dnes je území, které leží v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Když mu bylo 17 let, utekl před válkou do Sovětského svazu.
„Říkalo se, že je tam ráj na zemi. Nebyl. Za hranicí mě chytili a dřel jsem tři roky v nápravně-pracovním táboře, v gulagu,“ vzpomínal Jan Ihnatík. Po propuštění se přidal k československé vojenské jednotce. Drželi ho u města Uchta, stovky kilometrů od Moskvy. Pod generálem, prezidentem Ludvíkem Svobodu se podílel na osvobozování naší země.
Válka? Krev a zima
„Druhá světová válka? To uvítání na frontu bylo víc než děsivé. Po bombardování jsme sbírali mrtvoly, a to po bojích, které byly velice krvavé a náročné. Při tom byly venku v zimě třicetistupňové mrazy a stále jsme slyšeli palbu,“ řekl oslavenec Jan Ihnatík.
S dělostřelectvem bojoval o Kyjev, Bílou Cerekev a Dukelský průsmyk. Vedl muže v bojích u Jasla, Liptovského Mikuláše až na území Čech.
„Během války jsem byl třikrát raněn, ale vždy jsem se dokázal vrátit do boje. Když jsem po válce zjistil, jaké zlé poměry panují na Podkarpatské Rusi, vrátil jsem se do Čech a vstoupil zpět do armády. No a v Československé armádě jsem zůstal až do penze,“ uvedl Ihnatík, který se stále těší dobrému zdraví a kondici.
Právě za boje v Dukelském průsmyku získal k 80. výročí Slovenského národního povstání a skončení 2. světové války medaile 3. stupně.
VIDEO: Válečný veterán Jan Ihnatík při oslavě svých 100. narozenin v roce 2022.
