22°C
„Byl to vůbec první textilní podnik tohoto druhu v Brně,“ zdůraznila přední moravská historička Milena Flodrová. Její majitel, původně poštmistr Johann Leopold Köffiller (†71), později velkoobchodník, směnárník i svobodný zednář, položil základ k rychlé a nebývalé prosperitě nejen textilu, ale celého brněnského průmyslu a města. Tomu se dokonce v dobách největší slávy ve světě říkalo s uznáním „moravský Manchester“.
Látky z brněnských textilek totiž zaplavily v 19. století celý svět. Bouřlivý průmyslový rozmach proměnil Brno podle historiků v sebevědomou a moderní metropoli. „Odvrácenou stranou rozvoje ale byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rána do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů,“ zmiňují někteří.
U stavů se dřelo 14 až 16 hodin denně
Koffillerova manufaktura dosáhla rychle nevídaného rozmachu. Zhruba tisícovka dělníků obsluhovala 120 tkalcovských stavů. Sukno se vyváželo do Itálie, Ruska a zemí Orientu.
„Pracovalo se 14 až 16 hodin denně. Na protest proti neúnosné pracovní zátěži propukla v této manufaktuře v roce 1786 i jedna z prvních dělnických stávek v Brně,“ uvedla historička Milena Flodrová.
První dělnická kolonie v českých zemích
První brněnský textilní magnát Johann Leopold Köffiller, jehož otec přišel na Moravu z Korutan, byl pozoruhodnou osobností. „Vedle svého podnikání se zajímal o zemědělství a byl i nájemcem c. k. poštovní stanice v Pozořicích. Od roku 1787 byl také administrátorem a nájemcem židovské daně,“ zmínila brněnská městská archivářka Hana Jordánková.
Koffiller pak postavil pro odborníky a zaměstnance, o něž mělo vedení manufaktury zájem, první dělnickou kolonii v Brně. Byla úplně první nejen na Moravě a Čechách, ale ve všech tehdejších rakouských zemích!
Stála v tehdejší tzv. Červené ulici, dnešní Mezírce v centru Brna. Kolonii v těsném sousedství manufaktury tvořilo 44 přízemních domků ve dvou řadách. Dnes po nich nezbylo. Na místě kolonie stojí hotel Passage, dříve Slovan a ulici tvoří činžáky postavené později vesměs židovskými majiteli. Pro dělníky nechla postavit i evangelickou modlitebnu, v níž se o Vánocích roku 1782 sloužila první bohoslužba.
Koffiller byl i rytířem a svobodným zednářem
Fabrikant byl i členem šlechtické Salmovy zednářské lóže U vycházejícího slunce v Brně. Za zásluhy o rozvoj obchodu a průmyslové výroby mu císař Josef II. udělil rytířský titul.
V roce 1790 však postihly firmu i ostatní brněnské podniky zhoršující se odbytové možnosti v důsledku války s Tureckem. Köffiller musel omezit výrobu a posléze ji úplně zastavit. V letech 1792 až 1793 byly budovy první brněnské textilní manufaktury, stejně jako stroje a zásoby, rozprodány v dražbě.
Po pozoruhodném muži se sice nedochovala žádná fotografie či podobizna, v Brně ale po něm pojmenovali ulici – Koffillerovou byla až do roku 1945, dnes se jmenuje Stará a leží uprostřed současného „bronxu“ v Zábrdovicích.
VIDEO: Vědkyně z Kyjova prověřily 200 let starou píseň o vraždě: Je do detailu pravdivá!
Vědkyně z Kyjova prověřily 200 let starou píseň o vraždě: Je do detailu pravdivá! Slovácký krúžek Brno
