„Do posledního okamžiku jsme nevěřili, že bude válka. Vždyť hodně Ukrajinců mluví rusky. Pak ale přiletěly bombardéry. Spadla jsem na zem a vlastním tělem kryla syna před bombami,“ vzpomíná Hanna.
Společně s dalšími lidmi se začala skrývat ve sklepě. „V únoru tam byla velká zima a vlhko. Mnohem děsivější ale bylo, když ruská armáda začala používat těžké zbraně, které ničily celé domy,“ pokračuje Hanna.
Ukrajinky v Březí u Mikulova začaly vyrábět ozdobné krabičky na víno. Hynek Zdeněk
Když dostala 2. března nabídku na útěk, měla na sbalení věcí deset minut. „Vzala jsem dokumenty, sto dolarů, tisíc hřiven, léky, mobil, nabíječku a dětský tablet, abych syna nějak rozptýlila. V dešti pod palbou jsme šli na vlak,“ říká Hanna.
Děti spaly na zemi
Na nádraží vládla kvůli dopadajícím raketám panika. „Aby se lidé dostali do vlaku, nechávali své věci na nástupišti. Děti ve vlaku spaly na zemi. Měli jsme velkou žízeň, ale nebylo se čeho napít a vlak neměl žádné zastávky,“ vysvětuje uprchlice.
Když Hanna dojela do Ternopilu, zjistila, že všechny hotely a ubytovny jsou beznadějně obsazené. „Hodní lidé nám dali deku. Tak jsem syna do ní zabalila a položila na lavičku na nádraží. V šest ráno přijel autobus a my pokračovali do Lvova,“ popisuje další úsek cesty.
Za peníze na Slovensko
Ze Lvova přijela Hanna do Užhorodu. „Tam nás za nemalé peníze odvezli na slovenské hranice, kde byli úžasní dobrovolníci, kteří nás doprovodili až do Brna,“ pokračuje Hanna.
Zhruba padesátičlenná skupina ukrajinských žen a dětí se poté usadila v Březí u Mikulova, kde Hannu napadlo vyrábět ozdobné krabičky. Když se o jejich nápadu dozvěděla Hana Hykšová (46) z Dubňan, napadlo ji oslovit tornádem postižené vinaře.
Vinaři hned zaragovali
„Jejich odezva byla úžasná. Mnozí z nich ochotně darovali své láhve vína s tím, že když oni potřebovali pomoc, tak jim lidé pomohli. Nyní chtějí tímto způsobem pomoci uprchlicím před válkou,“ upřesňuje Hykšová.
Krabičky maluje malířka Nataša (41), která přijela společně s Hannou. „V roce 2014, když vypukly první boje na východní Ukrajině, padl v bojích můj manžel. Nyní jsem musela před válkou taktéž utéci. Všichni si moc vážíme, že nám Česká republika takto pomáhá,“ podotýká Nataša, která prchla společně s dcerou Lilitou (23) a vnukem Jegorem (4).
Ukrajinci bydlí v ubytovně, kterou na vlastní náklady opravil Martin Hicl (48). „Snažím se ženám sehnat jakoukoliv práci, aby měly z čeho žít. Ideální by bylo balení, či kompletace výrobků. Prostory na to máme, budeme vděční za každý kontakt,“ ujistil Hicl.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ukrajinská protiletecká obrana od pátečního večera zneškodnila 68 z 91 bezpilotních letounů, kterými ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Oznámila to dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská armáda.
Ukrajina zaznamenala zásahy ruskými drony na osmi místech, v dalších čtyřech lokalitách dopadly trosky sestřelených letounů, píše Ukrinform.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
