„Do posledního okamžiku jsme nevěřili, že bude válka. Vždyť hodně Ukrajinců mluví rusky. Pak ale přiletěly bombardéry. Spadla jsem na zem a vlastním tělem kryla syna před bombami,“ vzpomíná Hanna.
Společně s dalšími lidmi se začala skrývat ve sklepě. „V únoru tam byla velká zima a vlhko. Mnohem děsivější ale bylo, když ruská armáda začala používat těžké zbraně, které ničily celé domy,“ pokračuje Hanna.
Ukrajinky v Březí u Mikulova začaly vyrábět ozdobné krabičky na víno. Hynek Zdeněk
Když dostala 2. března nabídku na útěk, měla na sbalení věcí deset minut. „Vzala jsem dokumenty, sto dolarů, tisíc hřiven, léky, mobil, nabíječku a dětský tablet, abych syna nějak rozptýlila. V dešti pod palbou jsme šli na vlak,“ říká Hanna.
Děti spaly na zemi
Na nádraží vládla kvůli dopadajícím raketám panika. „Aby se lidé dostali do vlaku, nechávali své věci na nástupišti. Děti ve vlaku spaly na zemi. Měli jsme velkou žízeň, ale nebylo se čeho napít a vlak neměl žádné zastávky,“ vysvětuje uprchlice.
Když Hanna dojela do Ternopilu, zjistila, že všechny hotely a ubytovny jsou beznadějně obsazené. „Hodní lidé nám dali deku. Tak jsem syna do ní zabalila a položila na lavičku na nádraží. V šest ráno přijel autobus a my pokračovali do Lvova,“ popisuje další úsek cesty.
Za peníze na Slovensko
Ze Lvova přijela Hanna do Užhorodu. „Tam nás za nemalé peníze odvezli na slovenské hranice, kde byli úžasní dobrovolníci, kteří nás doprovodili až do Brna,“ pokračuje Hanna.
Zhruba padesátičlenná skupina ukrajinských žen a dětí se poté usadila v Březí u Mikulova, kde Hannu napadlo vyrábět ozdobné krabičky. Když se o jejich nápadu dozvěděla Hana Hykšová (46) z Dubňan, napadlo ji oslovit tornádem postižené vinaře.
Vinaři hned zaragovali
„Jejich odezva byla úžasná. Mnozí z nich ochotně darovali své láhve vína s tím, že když oni potřebovali pomoc, tak jim lidé pomohli. Nyní chtějí tímto způsobem pomoci uprchlicím před válkou,“ upřesňuje Hykšová.
Krabičky maluje malířka Nataša (41), která přijela společně s Hannou. „V roce 2014, když vypukly první boje na východní Ukrajině, padl v bojích můj manžel. Nyní jsem musela před válkou taktéž utéci. Všichni si moc vážíme, že nám Česká republika takto pomáhá,“ podotýká Nataša, která prchla společně s dcerou Lilitou (23) a vnukem Jegorem (4).
Ukrajinci bydlí v ubytovně, kterou na vlastní náklady opravil Martin Hicl (48). „Snažím se ženám sehnat jakoukoliv práci, aby měly z čeho žít. Ideální by bylo balení, či kompletace výrobků. Prostory na to máme, budeme vděční za každý kontakt,“ ujistil Hicl.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.
„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří.
Ukrajinská strana označila za nepravdivé tvrzení Moskvy, že Kyjev odložil na neurčito výměnu zajatců a těl padlých. Věc se prý dál připravuje.
Ukrajina neočekávaně odložila na neurčito převzetí těl padlých ukrajinských vojáků a další výměnu válečných zajatců, uvedl dnes poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Kyjev se k záležitosti dosud nevyjádřil.
Na výměně zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, a předání těl padlých se v pondělí domluvily ruská a ukrajinská delegace při druhém kole jednání v Istanbulu.
