Na Ukrajině to bude dlouhá a opotřebovací válka, varuje šéf NATO po setkání s Bidenem
Západ se musí na Ukrajině připravit na dlouhou opotřebovací válku, varoval dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Náznaky, že by Rusko svou agresi v sousední zemi ukončilo, nevidí, napsala agentura AFP.
„Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé. Protože pozorujeme, že se válka stala válkou opotřebovávací,“ řekl Stoltenberg, který se ve Washingtonu připravuje na summit NATO v Madridu. Vrcholné setkání Aliance se uskuteční na konci tohoto měsíce.
Stoltenberg dříve uvedl, že válka na Ukrajině „by mohla skončit zítra, pokud by Rusko zastavilo svou agresi“. „V této fázi ale žádné podobné náznaky nevidíme,“ poznamenal šéf NATO.
Severoatlantická aliance se v nadcházejících dnech chystá také na schůzi v Bruselu, jejímž předmětem budou jednání s představiteli Švédska, Finska a Turecka. Ankara totiž jako jediný člen Aliance nesouhlasí, aby dvě severské země k NATO přistoupily.
Ostatní členské státy NATO jsou ale s Ankarou v kontaktu, aby jednotně přistoupily k tureckým obavám ohledně přistoupení Švédska a Finska, uvedl dnes podle agentury Reuters Stoltenberg.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocností v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z 24. února požádaly Helsinky a Stockholm v polovině minulého měsíce o vstup do NATO. Ankara tvrdí, že Finové a Švédové podporují teroristické organizace, čímž myslí některé kurdské skupiny.
Například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016. Turecko chce po obou skandinávských zemích také zrušení omezení na vývoz zbraní.
