Na Ukrajině to bude dlouhá a opotřebovací válka, varuje šéf NATO po setkání s Bidenem
Západ se musí na Ukrajině připravit na dlouhou opotřebovací válku, varoval dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Náznaky, že by Rusko svou agresi v sousední zemi ukončilo, nevidí, napsala agentura AFP.
„Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé. Protože pozorujeme, že se válka stala válkou opotřebovávací,“ řekl Stoltenberg, který se ve Washingtonu připravuje na summit NATO v Madridu. Vrcholné setkání Aliance se uskuteční na konci tohoto měsíce.
Stoltenberg dříve uvedl, že válka na Ukrajině „by mohla skončit zítra, pokud by Rusko zastavilo svou agresi“. „V této fázi ale žádné podobné náznaky nevidíme,“ poznamenal šéf NATO.
Severoatlantická aliance se v nadcházejících dnech chystá také na schůzi v Bruselu, jejímž předmětem budou jednání s představiteli Švédska, Finska a Turecka. Ankara totiž jako jediný člen Aliance nesouhlasí, aby dvě severské země k NATO přistoupily.
Ostatní členské státy NATO jsou ale s Ankarou v kontaktu, aby jednotně přistoupily k tureckým obavám ohledně přistoupení Švédska a Finska, uvedl dnes podle agentury Reuters Stoltenberg.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z 24. února požádaly Helsinky a Stockholm v polovině minulého měsíce o vstup do NATO. Ankara tvrdí, že Finové a Švédové podporují teroristické organizace, čímž myslí některé kurdské skupiny.
Například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného pokusu o státní převrat z roku 2016. Turecko chce po obou skandinávských zemích také zrušení omezení na vývoz zbraní.
