„Město nemá žádné páky na to, aby tito lidé sem nepřijížděli, nemůžeme ovlivnit ani to, že dostávají dávky, protože na ně prostě mají nárok,“ řekla dnes novinářům primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila, že nejde o stabilní skupinu uprchlíků, lidé průběžně přijíždějí a odjíždějí.
„Vnímám, že situace u nádraží není dobrá a je to výrazně nekomfortní situace pro občany města Brna,“ doplnila Vaňková. Proto se podle ní město rozhodlo nabídnout Romům jiné místo v blízkosti železničního nádraží i úřadu práce v Křenové ulici, kam chodí kvůli vyplacení dávky.
Kriminalita nestoupla
Jde o volný pozemek mezi starým autobusovým nádražím u Grandu, budovou magistrátu na Malinovského náměstí a Kolištěm. Pozemek je dlouhodobě připravený pro výstavbu, avšak zůstává nevyužitý. Přesun Romů by měl začít už v pátek, na základě domluvy a nabídky bezpečnějšího místa s toaletami.
Podle zástupce ředitele městského ředitelství Policie ČR Milana Janíka nepředstavují romští uprchlíci bezpečnostní riziko, objevují se jen drobnější případy narušení veřejného pořádku. „Nemáme zaznamenáno, že by se tady dopouštěli trestné činnosti, nemáme oznámen jediný případ,“ řekl Janík.
Žijí kočovně
Podle vkraje i města Romové od nádraží o stabilní ubytování nestojí, v Brně se zdržují jen krátce. „Jsou zvyklí žít kočovným způsobem života," uvedl vedoucí magistrátního odboru sociální péče Jan Polák.
Podle něj Romům, kteří se zdržují před nádražím, v podstatě »vyhovuje být někde na trávníku«. Asi 95 procent z nich hovoří jen maďarsky. Na dávku 5000 korun však mají nárok jen ti, kteří nemají maďarské občanství.
Od příštího měsíce nejspíš ztratí nárok na mimořádnou dávku i ti, kteří mají ukrajinské občanství, ale nedokážou doložit, že se zdržují na území Česka. Změnu schválila Poslanecká sněmovna. Podle Vaňkové by se pak situace mohla uklidnit.
Městečko u Ostrovačic
Pod patronátem krajského úřadu vzniklo v posledních dnech nedaleko Ostrovačic stanové městečko určené pro několikadenní ubytování ukrajinských uprchlíků, než získají dlouhodobé útočiště. Stanové městečko by v pátek odpoledne by mohlo začít přijímat první uprchlíky.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
VIDEO: Blesk Podcast: Češi rozváží pomoc po Ukrajině. V Oděse je bombardovali, v Buči vytahovali lidi ze sklepů.
Blesk Podcast: Češi rozváží pomoc po Ukrajině. V Oděse je bombardovali, v Buči vytahovali lidi ze sklepů Jiří Marek
