9°C
„Město nemá žádné páky na to, aby tito lidé sem nepřijížděli, nemůžeme ovlivnit ani to, že dostávají dávky, protože na ně prostě mají nárok,“ řekla dnes novinářům primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila, že nejde o stabilní skupinu uprchlíků, lidé průběžně přijíždějí a odjíždějí.
„Vnímám, že situace u nádraží není dobrá a je to výrazně nekomfortní situace pro občany města Brna,“ doplnila Vaňková. Proto se podle ní město rozhodlo nabídnout Romům jiné místo v blízkosti železničního nádraží i úřadu práce v Křenové ulici, kam chodí kvůli vyplacení dávky.
Kriminalita nestoupla
Jde o volný pozemek mezi starým autobusovým nádražím u Grandu, budovou magistrátu na Malinovského náměstí a Kolištěm. Pozemek je dlouhodobě připravený pro výstavbu, avšak zůstává nevyužitý. Přesun Romů by měl začít už v pátek, na základě domluvy a nabídky bezpečnějšího místa s toaletami.
Podle zástupce ředitele městského ředitelství Policie ČR Milana Janíka nepředstavují romští uprchlíci bezpečnostní riziko, objevují se jen drobnější případy narušení veřejného pořádku. „Nemáme zaznamenáno, že by se tady dopouštěli trestné činnosti, nemáme oznámen jediný případ,“ řekl Janík.
Žijí kočovně
Podle vkraje i města Romové od nádraží o stabilní ubytování nestojí, v Brně se zdržují jen krátce. „Jsou zvyklí žít kočovným způsobem života," uvedl vedoucí magistrátního odboru sociální péče Jan Polák.
Podle něj Romům, kteří se zdržují před nádražím, v podstatě »vyhovuje být někde na trávníku«. Asi 95 procent z nich hovoří jen maďarsky. Na dávku 5000 korun však mají nárok jen ti, kteří nemají maďarské občanství.
Od příštího měsíce nejspíš ztratí nárok na mimořádnou dávku i ti, kteří mají ukrajinské občanství, ale nedokážou doložit, že se zdržují na území Česka. Změnu schválila Poslanecká sněmovna. Podle Vaňkové by se pak situace mohla uklidnit.
Městečko u Ostrovačic
Pod patronátem krajského úřadu vzniklo v posledních dnech nedaleko Ostrovačic stanové městečko určené pro několikadenní ubytování ukrajinských uprchlíků, než získají dlouhodobé útočiště. Stanové městečko by v pátek odpoledne by mohlo začít přijímat první uprchlíky.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
VIDEO: Blesk Podcast: Češi rozváží pomoc po Ukrajině. V Oděse je bombardovali, v Buči vytahovali lidi ze sklepů.
Blesk Podcast: Češi rozváží pomoc po Ukrajině. V Oděse je bombardovali, v Buči vytahovali lidi ze sklepů Jiří Marek
