6. balík sankcí EU proti Rusku schválen: Ropné embargo nejvíc zasáhne Slovensko? Česko má výjimku
Evropská unie dnes definitivně schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU.
Šestý balík sankcí navrhla Evropská komise (EK) už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná ropovodem Družba, která se týká i Česka.
Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí. EU by na základě embarga měla koncem roku přestat dovážet 90 procent ruské ropy.
Na koho nově dopadnou sankce?
Na více než tisícihlavý seznam potrestaných ruských činitelů dnes přibylo 65 lidí, zejména vojenských velitelů spojených s masakry civilistů v Buči a násilnostmi v Mariupolu či zakladatele a generálního ředitele internetové firmy Yandex Arkadije Volože. Je mezi nimi rovněž někdejší ruská gymnastka Alina Kabajevová, která je podle médií přítelkyní prezidenta Vladimira Putina a stojí v čele velké mediální skupiny NMG.
Volož po zařazení na seznam oznámil, že odstupuje z funkce generálního ředitele, na což akcie technologické společnosti podle deníku Kommersant zareagovaly poklesem o více než 11 procent. Zařazení zakladatele Yandexu na sankční seznam EU vysvětlila mimo jiné tím, že hlavními akcionáři firmy jsou státní banky Sberbank a VTB, na něž byly rovněž uvaleny sankce.
Na černé listině se nově ocitly také děti a manželka ruského prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova nebo šéf ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor, který proslul tažením proti nezávislým médiím a západním sociálním sítím. Postihy se rovněž nově vztahují například také na majitele společnosti NNK, která se zabývá těžbou zemního plynu a ropy a její rafinací.
Na černou listinu EU zařadila i osoby, které jsou přímo spojeny s válkou na Ukrajině. Nově je tak sankcím vystaven šéf Ruskem dosazené správy ukrajinské Chersonské oblasti Volodymyr Saldo a jeho zástupce, nebo několik vojáků 64. motorizované brigády, které EU podezřívá z páchání zvěrstev na civilním obyvatelstvu v Buči u Kyjeva. Na seznam se dostal rovněž generál Michail Mizincev, který si kvůli brutalitě ruského postupu v přístavním Mariupolu dříve od Británie vysloužil přezdívku mariupolský řezník.
Nově se sankce dotknou také několika novinářů spolupracujících s ruskou tiskovou agenturou RIA Novosti. Ze společností se na sankčním seznamu ocitly ruské automobilky UAZ nebo Kamaz.
Naproti tomu po tlaku Maďarska se na listině neobjeví původně plánované jméno ruského patriarchy Kirilla. O 18 položek se rozšíří seznam sankcionovaných firem či institucí. Většinu tvoří zbrojovky, unie však zmrazila styky i s Národním zúčtovacím depozitářem. Největší depozitář cenných papírů v zemi plánovala Moskva využívat k obsluze evropských dluhopisů.
Sankce se kromě toho vztahují také na tři ruské banky včetně té největší Sberbank, trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu.
„Dnešním balíkem dále omezujeme ruské možnosti financovat válku,“ komentoval dnes shodu sedmadvacítky zemí šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ropné embargo zasáhne Slováky
Pro ruskou ropu je EU největším trhem, na nějž míří téměř polovina veškerého vývozu. Důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do EU dopadnou z členských zemí EU nejhůře na Slovensko, informovalo slovenské ministerstvo hospodářství.
Bratislavská rafinerie Slovnaft už ve čtvrtek uvedla, že schválený nový balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu jejími produkty.
„Vnímáme Slovnaftem prezentované obavy a i to, že negativní dopad vyvolaných omezení je ze všech členských států nejvýraznější právě na Slovensko,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Dodalo, že v rámci solidarity očekává zvláštní přístup země k penězům od EU v rámci dříve představeného plánu, jehož cílem je podle Evropské komise ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska.
Podle ministerstva na dovoz ropy a ropných produktů začne platit embargo osm měsíců poté, co sankce vstoupí v platnost. Na Slovensku následně bude možné dalších deset měsíců vyrábět z ropy dopravené potrubím pohonné hmoty a ropné produkty, jakož je i exportovat do Česka. Po celkově 18 měsících bude možné ruskou ropu, která bude dovezena do země ropovodem, využít pouze k výrobě pro domácí trh. Bratislava původně žádala tříleté přechodné období.
Slovnaft, který dvě třetiny své produkce vyváží, a to i do Česka, už ve čtvrtek v reakci na schválené sankce uvedl, že nedokáže zaručit zásobování střední Evropy. Podle podniku sankce povedou k omezení zpracovatelské kapacity rafinerie v Bratislavě pod úroveň technologického minima a kvůli tomu nebude zaručena bezpečnost dodávek ani na slovenský trh.
Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Naším zájmem musí být po uzavření příměří znovuzahájení dodávek energií z Ruska,“ řekl politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mediální skupině Funke. „Rusko musí být v budoucnu opět obchodním partnerem, aniž bychom se dostali do nové závislosti,“ dodal s tím, že hospodářské vztahy zvyšují i bezpečnost Německa.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil potvrdil zprávy o útoku dronu na ropnou rafinerii v Rjazani. V prohlášení se dále uvádí, že útoky dronů se zaměřily i na radarovou stanici Nebo-U na Krymu, ruský vojenský vlak v Záporožské oblasti a oblasti soustředění nepřátelské živé síly poblíž Vovčansku v Charkovské oblasti. Informuje o tom BBC.
Guvernér Rjazanské oblasti Pavel Malkov dříve oznámil, že útok ukrajinského dronu „způsobil požár v areálu jistého podniku“. Malkov neupřesnil, o jaký podnik se jedná.
Ruské a ukrajinské telegramové kanály informovaly o možných útokech dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla v minulosti opakovaně zasažena útoky. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v sobotu večer bylo nad Rjazaňskou oblastí sestřeleno 25 ukrajinských dronů.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřel v noci na dnešek nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění, informuje agentura DPA s odvoláním na ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruská armáda oznámila, že jich sestřelila šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC.
„Padající trosky (dronu) způsobily požár v areálu společnosti,“ napsal dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, aniž by událost či místo blíže specifikoval. Dodal, že nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění a že rozsah škod se stále zjišťuje. Ruské a ukrajinské telegramové kanály píší o možných útocích ukrajinských dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla už v minulosti několikrát zasažena. Na záběrech na telegramových kanálech je také vidět nad Rjazaní záře z požáru.
V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny dnes po ruském dronovém útoku zemřel pětašedesátiletý muž, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. V regionální metropoli Dnipru podle něj vypuklo několik požárů a škody po ruských úderech jsou hlášeny i v menších městech regionu.
Unie se nakonec dohodla na tom, že od 5. prosince přestane dovážet surovou ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Časově nespecifikovanou výjimku má ropovod Družba. Německo a Polsko, dovážející ropu jeho severní větví, se však zavázaly do konce roku tento import ukončit. Sedmadvacítka by se tak měla celkem zbavit více než 90 procent ruské ropy.
Sankce počítají i se zákazem exportu produktů z ropy dovezené Družbou, aby země pokračující v importu nezískaly konkurenční cenovou výhodu. Česko však bude mít do 5. prosince příštího roku výjimku, kterou chce využít zejména k dovozu nafty ze slovenské rafinerie Slovnaft. Text výjimky číselně nevymezuje povolený objem, který by ovšem neměl přesáhnout obvyklé množství z posledních pěti let.
