Havryš s manželkou Romanou, dcerou Mariannou, která je sólistkou sboru ukrajinské národní gardy, a vnučkou bydlí na Tišnovsku. Dům mu poskytl vysokoškolský pedagog Dušan Kalášek. S rodinou skladatele se potkal před třemi lety na koncertu v ukrajinské vesnici Koločava a od té doby s nimi zůstal v kontaktu.
V den napadení Ukrajiny, 24. února, jela za rodiči z Kyjeva dcera Marianna, která už cestou viděla létat rakety na nedaleké letiště, hořící budovy a další následky války. O den později zkontaktovala Kaláška a večer už byla s rodiči i dcerou na cestě ze země.
„Bylo to těžké tam vše nechat. Máme dům, hospodářství, kde máme třeba slepice, psy. Pořád jsme nemohli uvěřit tomu, co se děje,“ řekl Havryš.
VIDEO: Fiala o své cestě na Ukrajinu: Manželku jsem prosil, ať to dětem neříká.
Fiala o své cestě na Ukrajinu: Manželku jsem prosil, ať to dětem neříká ČTK
Cesta jim trvala zhruba dva dny a vedla přes Rumunsko, Maďarsko a Slovensko do České republiky. Na hranicích přitom původně nechtěli sedmdesátiletého Havryše pustit, protože si kvůli jeho mladšímu vzhledu mysleli, že se na něj vztahuje povinnost zůstat bojovat jako u mužů ve věku od 18 do 60 let.
Jeho dědeček studoval v Praze
Na jižní Moravě se umělec cítí dobře. „Cítím se tu jako doma. Líbí se nám tady. Věděl jsem, že jsou tady dobří lidé, protože i můj pradědeček studoval v Praze. Myslí a srdcem jsme ale stále s lidmi na Ukrajině,“ řekl Havryš. Do vlasti se hodlá vrátí.
„Až Ukrajina vyhraje. Zemi čeká rozvoj, bude tam spousta práce. A chci skládat lidem písně, aby neklesali na duchu,“ řekl Havryš.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.
Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu a naopak nesmí omezovat její armádu, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu. Trumpovu snahu o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.
Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli v uplynulých dnech připravily osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulý týden o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny i evropských zemí. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.
Von der Leyenová uvedla, že vítá úsilí vedené prezidentem Trumpem o dosažení míru. „Po měsících diskusí je důležité, že začaly práce na skutečném textu. Samozřejmě víme, že bude zapotřebí dalšího úsilí. Ale věřím, díky práci Ukrajiny, Spojených států a nás Evropanů v posledních dnech v Ženevě, že nyní máme výchozí bod,“ uvedla v projevu před europoslanci.
Zároveň nastínila priority Evropské unie při dalších mírových jednáních. „Prioritou je, aby jakákoliv dohoda přinesla spravedlivý a trvalý mír. A aby zajistila skutečnou bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Jako svrchovanému státu nemohou být Ukrajině ukládána omezení týkající se jejích ozbrojených sil, která by ji zanechala zranitelnou vůči budoucímu útoku,“ řekla šéfka EK.
Ukrajina podle ní potřebuje pevné, dlouhodobé a věrohodné bezpečnostní záruky. Dohoda rovněž musí zachovávat suverenitu Ukrajiny včetně toho, aby si mohla zvolit zahraničněpolitický směr, kterým se bude chtít vydat. „Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ zopakovala.
