Detaily Trumpova „mírového“ plánu: USA uznají Krym za ruský, Ukrajina přijde o území a vzdá se NATO
Spojené státy dnes od Kyjeva očekávají odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci.
V Londýně se dnes sejdou představitelé USA, Francie, Německa, Británie a Ukrajiny, aby jednali o příměří na Ukrajině. Na obdobné schůzce v Paříži před týdnem předložili Američané Ukrajincům návrh, na který dnes očekávají odpověď. Trumpova administrativa mezitím uvedla, že pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů, ukončí mírové snahy, aby se mohla věnovat dalším prioritám.
Návrh podle Axiosu slibuje de iure americké uznání ruské kontroly nad ukrajinským poloostrovem Krym a de facto také nad okupovanými částmi Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti. Dokument zároveň slibuje, že Ukrajina se nestane členem NATO, může však vstoupit do Evropské unie. USA v rámci mírové dohody zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014.
Ukrajina podle rámce získá robustní bezpečnostní garance od skupiny evropských a některých mimoevropských zemí. Dokument, jak Axios poznamenal, je však neurčitý v tom, jak by mírová mise fungovala, a vůbec nezmiňuje americkou účast.
Ukrajina by dále získala menší části Charkovské oblasti, které Rusko nyní okupuje. Záporožská jaderná elektrárna, kterou Rusko rovněž obsadilo a která je největším takovýmto nukleárním zařízením v Evropě, by byla považována za ukrajinské území, provozovaly by ji však USA. Elektrárna by zásobovala elektřinou Ukrajinu i Rusko.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
Axios uvedl, že tento návrh vznikl poté, co Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff před týdnem jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten nabídl Witkoffovi podle informací deníku Financial Times zastavení ruské invaze na současné frontové linii. Invazi Rusko zahájilo 24. února 2022.
