„Svět nevěřil, že odoláme.“ Ukrajinský generál promluvil o třech letech války i obětech
Ukrajinští vojáci dokázali osvobodit více než polovinu území, které zprvu okupovalo Rusko po své invazi před třemi lety, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj u příležitosti výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Syrského předchůdce ve velitelské funkci Valerij Zalužnyj, který je nyní ukrajinským velvyslancem v Británii, připomněl, že ruská armáda byla pokládána za jednu z nejsilnějších na světě, ale Ukrajina jí odolala.
„Do nejmenších detailů si pamatujeme to temné ráno 24. února (2022), kdy na nás ze vzduchu i na zemi zaútočil zrádný nepřítel, který chtěl zlomit našeho ducha, vzít nám svobodu a dobýt naši zemi,“ uvedl bývalý vrchní velitel. Rusko podle něj plánovalo dobýt Kyjev za pouhé dva či tři dny. Ruská armáda byla tehdy pětkrát větší než ukrajinská. Přestože se mohlo zdát, že Ukrajinci nemají šanci uspět, dokázali ubránit nejen své hlavní město, ale také ukázali, že jsou s to se sjednotit, chopit se zbraní a bojovat. „Obstáli jsme tehdy, musíme obstát i teď!“ apeloval.
„Svět nevěřil, že odoláme, ale ukrajinský lid zadržuje údery nepřítele,“ napsal Syrskyj a připomněl, že ukrajinské síly dokázaly odehnat ruské útočníky od Kyjeva a osvobodit severní Ukrajinu, Charkovskou oblast na východě a Cherson na jihovýchodě země. „Naše schopnost jednat asymetricky je jedním z určujících rysů této války,“ uvedl v souvislosti s výpadem ukrajinských jednotek do Kurské oblasti na západě Ruska, který podle Syrského zabránil novému nepřátelskému útoku na Sumskou a Charkovskou oblast. Ukrajincům se poprvé podařilo přesunout bojové operace i na nepřátelské území, kde nadále ovládají stovky kilometrů čtverečních, dodal.
Ukrajinský generál připustil, že ruské síly postupují na východě Ukrajiny, ale platí za to vysokými ztrátami. „Během tří let nepřítel přišel téměř o 870 000 vojáků a důstojníků (z toho nenávratné ztráty Rusů činily okolo 250 000 lidí), více než 10 000 tanků, více než 21 000 obrněných vozidel či přes 23 000 děl,“ napsal Syrskyj s tím, že v tomto výčtu by bylo možné pokračovat.
Podobná tvrzení znepřátelených stran není možné ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu.
Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.
„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.
