Putin jednal 3 hodiny s vyslancem Trumpa. Řešili i přímé rozhovory Moskvy s Kyjevem
Dnešní tříhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Administrativa prezidenta Trumpa se nyní snaží domluvit zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu. Jednání podle Ušakova sblížilo postoje Moskvy i Washingtonu nejen v otázce Ukrajiny, ale také u řady dalších mezinárodních témat.
„Witkoff měl dobré jednání,“ řekl podle Reuters o dnešní schůzce Trump na palubě letadla, kterým cestuje do Říma na pohřeb papeže Františka.
Putin a Witkoff se setkali ve chvíli, kterou Trump označil za klíčovou v diplomatické snaze ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Server Axios před dvěma dny napsal, že americký návrh mírového plánu, podle kterého by USA de iure uznaly ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska a de facto také okupované části Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, vznikl poté, co Witkoff před týdnem jednal s Putinem. Ten nabídl Witkoffovi podle informací deníku Financial Times zastavení ruské invaze na současné frontové linii.
Ukrajina možnost uznání Krymu jako součásti Ruské federace jednoznačně odmítá. Také v hlavních městech řady evropských zemí je americký plán vnímán jako příliš ve prospěch Moskvy, která válku rozpoutala svou invazí do sousední země.
Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později Trump prohlásil, že USA vyvíjejí na Rusko silný tlak, aby uzavřelo dohodu o příměří, ale že o ni musí mít zájem také Ukrajina. Moskva podle Trumpa už učinila „dost velký ústupek“, když nabídla, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu.
Německo by mohlo obnovit povinnou vojenskou službu, pokud by nový dobrovolnický systém nedokázal splnit cíle náboru vojáků. Prohlásil to spolkový ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS).
„Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných přihlášek, pak může být případně rozhodnuto přejít k povinným (odvodům),“ řekl podle portálu Tagesschau Pistorius. Hovořil tak o stavu, kdy by armádě chyběli dobrovolníci na vojenskou službu.
Pistorius se už v předešlé vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodl posílit armádní početní stavy. Loni v listopadu pak vláda schválila návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Tyto kandidáty by pak mohla armáda přímo oslovovat s nabídkami.
Dobrý den, vážení čtenáři,
při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.
„Bohužel v noci zemřeli v důsledku nepřátelského útoku v Kyjevské oblasti tři lidé,“ uvedl na síti Telegram šéf regionální vojenské správy Kalašnyk. Už předtím šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko informoval, že ve vzdušném prostoru kolem hlavního města bylo více než tucet nepřátelských dronů a blížily se další. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na platformě Telegram oznámil, že jen na studentské koleji byli při zásahu dronu zraněni čtyři lidé.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
