18°C
Koš hub si z lesa na Šluknovsku přinesl i Lubomír Galbavý. „Byly krásně zdravé, největší měl asi 17 centimetrů,“ radoval se houbař. Přiznal ale, že letošní houbová sezóna byla spíše slabší. „Hub bylo letos velmi poskrovnu. Mám svá místa, na ta jsem se spoléhal. Byly to spíše okrajové části lesů,“ popsal Blesku pan Galbavý.
Radek houbařil s drakem
Radek Koupil svůj poslední houbový úlovek našel v přírodě na Žamberecku náhodou při sportovní aktivitě zvané kiting. Úrodu bedel musel odvézt v autě! „Narazil jsem na ně při lítání a měl jsem radost. Rozdal jsem je v rodině a taťka je udělal na kmíně,“ popsal Radek.
Na houby se v těchto dnech vydal i pan Lukáš Štětina, který má své rajóny na Krumlovsku. S dcerou Maruškou našli bedly vysoké. „Bedly většinou smažíme jako řízky, nebo dáváme do směsi s ostatními houbami. Tentokrát jsem ale chtěl zkusit něco nového, tak jsem zčásti udělal dršťkovou a zčásti na másle opražil jako chipsy,“ vysvětluje.
I on má s letošním houbařením spíše horší zkušenost. „Podle mě letošní sezóna oproti loňsku žádná sláva. Neměl jsem moc čas chodit na houby a taky bylo dost sucho. Měl jsem jenom pár úspěšných vln. Ale zase ty stály za to,“ hodnotí.
Složitá sezóna
Letošní podzimní sezóna byla zatím dost komplikovaná i podle Markéty Vlčkové z České mykologické společnosti. „V některých oblastech Česka houby v hlavní houbařské sezóně, tedy v září a začátkem října, prakticky nerostly, byť v jiných oblastech byl růst slušný,“ prozradila Blesku.
Současné povětrnostní podmínky ovšem podle odbornice růstu hub přejí a podzimní druhy se začínají objevovat i v místech, kde ještě před pár týdny nebyla doslova ani houba. „Řadu chutných jedlých druhů lze sbírat až do zámrazu, tedy i v listopadu, a některé druhy snesou i mírnější mrazíky. Těch se ovšem naštěstí pro houby zatím mnoho nekonalo, s výjimkou několika dnů v říjnu,“ vysvětluje Markéta Vlčková.
Co právě roste?
Současné podmínky tak slibují výskyt běžných jedlých a chutných hřibovitých druhů vyrůstajících i na podzim, jako jsou klouzky zrnité nebo žíhané, hřiby hnědé, kozáky březové nebo hřiby smrkové. Z lupenatých jedlých podzimních druhů hub můžeme vidět strmělku mlženku, čirůvku fialovou, václavky, nebo méně známé druhy jako je šupinovka šedohlínová či penízovka kuželovitá.
Pozor na jedovaté
Pozor je třeba si dát na jedovaté houby, jako ze čepičatka jehličnanová nebo třepenitka svazčitá, ale i muchomůrka zelená, či tygrované na které můžeme narazit i koncem října a začátkem listopadu. „Výčet samozřejmě není kompletní a růst jednotlivých druhů hub se může lokálně lišit v závislosti na místních podmínkách. Výhled počasí na další týden ale vypadá slibně a houbařská sezóna by nám tedy ještě mohla nějakých pár týdnů vydržet,“ slibuje Markéta Vlčková.
Houby a mrazíky
„Pokud opět udeří mrazíky, je potřeba zbystřit, protože houby opakovaně zmrzlé a rozmrzlé se ke konzumaci nehodí. S výjimkou druhů, které přemrznutí snášejí, jako je třeba hlíva ústřičná, penízovka sametonohá nebo boltcovitka bezová,“ radí odbornice.
Přemrzlou houbu lze podle ní poznat těžko - někdy, ale ne vždy má blátivou konzistenci. „Může ale i na první pohled vypadat, že je v dobré kondici, proto doporučujeme sledovat, jaké byly teploty v místě sběru v posledních pár dnech a zda tam náhodou nemrzlo,“ uzavírá Markéta Vlčková.
