18°C
„Jde o celostátní program zaměřený na vyhledávání starých odrůd ovocných stromů a jejich záchranu,“ popsala Kateřina Štrossová z ČSOP. Ptáte se, jak se hledají? Jsou dvě základní cesty: Zaprvé odborníci oslovují majitele zahrad, kteří staré stromy po předcích udržují při životě. Druhá, nejdůležitější cesta je ale pátrání botaniků-pomologů přímo v přírodě. Procházejí staré neudržované zahrady a hlavně místa, která v minulosti zahradami bývala a nyní jde o louky, třeba u lesů, kde rostou dva tři stromy.
Třeba bernské růžové objevili přímo v lesním porostu. Pátrání se věnují intenzivně už 25 let. Kromě jablek a hrušek zachraňují i višně, třešně, meruňky či slivoně. V současné době má ČSOP k dispozici přes 50 genofondových ploch, většinou veřejně přístupných, na kterých pěstuje a zachraňuje téměř tisíc odrůd ovoce.
Impulz? Velkovýroba
Podnětem pro zachraňování starých odrůd byl podle Štrosssové v 90. letech minulého století nástup masivní velkovýroby určitých „výhodných“ odrůd. „Z krajiny začaly mizet aleje, malé sady, které byly vždy její součástí,“ konstatovala.
Pro záchranu starých druhů ovoce existuje podle pracovníků ČSOP spousta důvodů. „Vedle pestrosti krajiny jde také o to, že každá odrůda má jiný tvar, jinou chuť a hodí se na něco jiného. Některá na přímou konzumaci, jiná na uskladnění, další na sušení a jiná zase třeba na moštování,“ popsala Kateřina Štrossová. Přehled všech starých odrůd, místa, kde rostou, a další informace o práci Českého svazu ochránců přírody najdete na: www.stareodrudy.cz
Žemlovka podle Mirky van Gils
