Matčino, panenské i jeptiška! Mrkněte do fascinující GALERIE jablek, které chroupaly už naše prababičky
Odborníci z ČSOP na výstavě Flora v Olomouci poprvé vyhlásili titul Stará odrůda. Pro rok 2024 se jím pyšní jablko Česká pochoutka, vyšlechtěné v roce 1872 českým pomologem Josefem Eduardem Prochem ve Sloupně u Nového Bydžova. Jde o malá polosladká jablíčka. Mají typický zvonkovitý tvar „ovčí hubičky“.
|
Pavel Ryšlink
Chodské – nebo také Chodská reneta ze západních Čech. Slupka je žlutě zbarvena. Na osluněné straně bývá oranžové líčko. Je příjemné sladkokyselé. Zimní odrůda.
|
Pavel Ryšlink
Hetlina - krajová odrůda z Domažlicka z 18. století. Má lesklou červenou slupku. Vyznačuje se dlouhou skladovatelností a vysokým obsahem antioxidantů.
|
Pavel Ryšlink
MALINOVÉ PODZIMNÍ Německá odrůda z 19. století. Dozrává na přelomu léta a podzimu. Narůžovělá barva slupky přechází až do dužniny. Chutná výborně i jako pečené jablko na ohni.
|
Pavel Ryšlink
MALINOVÉ SLOUPENSKÉ Jde o menší, ale chutné jablko od významného šlechtitele J. E. Procheho. Vyšlechtěno bylo ve 2. polovině 19. století.
|
Pavel Ryšlink
MÍŠEŇSKÉ ČESKÉ Prastará původní česká zimní odrůda ze 16. století. Bez ztráty chuti vydrží do Vánoc. Jablka jsou kulovitého tvaru, sladká, se sušší dužninou.
|
Pavel Ryšlink
KAMÝCKÉ Pochází z 19. století z Klatovska. Chuťově výrazně sladké jablko chutná dětem a milovníkům sladkých chutí.
|
Pavel Ryšlink
SUDETSKÁ RENETA Byla vyšlechtěna v 19. století v Bludově na Jesenicku. Má jemně kožovitou slupku, na níž převažuje červená barva. Prospívá ve vyšších polohách. Hodí se na sušení křížal.
|
Pavel Ryšlink
PANENSKÉ ČESKÉ Prastaré české jablko, které se u nás pěstuje prakticky od nepaměti. Záznamy o něm jsou datovány do 17. století. Je polosladké, šťavnaté, skvělé na moštování. Jde o nenáročnou odrůdu, stromy se dožívají až 100 let.
|
Pavel Ryšlink
JADERNIČKA MORAVSKÁ Věhlasná moravská odrůda z počátku 17. století. Zlatožluté jablko kuželovitého tvaru. Sladké, s jemně kořenitou příchutí. Vynikající na mošty a pálenky.
|
Pavel Ryšlink
MALINOVÉ HOLOVOUSKÉ Jak název napovídá, pochází z Holovous v Královéhradeckém kraji. Vyšlechtěno bylo ve 2. polovině 18. století. Kromě typicky červenohnědé barvy má i žíhanou formu. Je velmi šťavnaté, polosladké, s malinovou příchutí.
|
Pavel Ryšlink
MALINOVÉ HORNOKRAJSKÉ Odrůda pochází z Nizozemska z 18. století. Je tmavočervené, kuželovitého tvaru, s osobitou příchutí. Vydrží do Vánoc.
|
Pavel Ryšlink
GRÁVŠTÝNSKÉ Oblíbená dánská odrůda ze 17. století. Je náročná, vyžaduje úrodné půdy. Má silně šťavnaté plody polosladké chuti. Je podzimní, s omezenou skladovatelností do listopadu.
|
Pavel Ryšlink
Smiřické – tato odrůda byla ztotožněna s anglickou odrůdou Galloway
|
Pavel Ryšlink
Strýmka Oblíbená německá moštová zimní odrůda z 18. století. Jablka jsou chutná až v únoru a běžně vydrží do května. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh.
|
Pavel Ryšlink
MATČINO Pochází ze zámoří, z USA. Vyšlechtěno bylo v 19. století. Je sladké a má typicky kuželovitý tvar.
|
Pavel Ryšlink
PEASGOODOVO Patří k velkoplodým odrůdám. Pochází z Velké Británie od pěstitele Peasgooda. Pěstuje se od 19. století a bylo oblíbenou odrůdou českých zahrad. Jeden plod váží až půl kilogramu. Vydrží do Vánoc.
|
Pavel Ryšlink
ŘEHTÁČ SOUDKOVITÝ Německá odrůda z 18. století, hojně se pěstovala v Polabí. Jablka mají soudkovitý tvar, a pokud jsou dobře vyzrálá, uvolněná jadérka při pohybu »řehtají«.
|
Pavel Ryšlink
BERNSKÉ RŮŽOVÉ Chutná podzimní švýcarská odrůda, nalezena jako nahodilý semenáč v lese. Jablka červené barvy, na stromech jsou fialově ojíněná. Dobře skladovaná vydrží do Vánoc. Nejlepší chuti dosahují v říjnu až listopadu, později moučnatí.
|
Pavel Ryšlink
BOSKOOPSKÉ Pochází z Nizozemí, z 19. století. Základní zelená barva je částečně překryta rzivostí, která vytváří typický kožovitý vzhled. Jablka mají osobitou kořenitou chuť. Jsou skvělá na moštování a později i k sušení.
|
Pavel Ryšlink
HVĚZDNATÁ RENETA Německá odrůda z 19. století. Má ploše kulovitá jablíčka. Slupka je poseta drobnými lenticelami ve tvaru hvězdiček. Vyjímá se na vánočním stole. Stromy jsou menšího vzrůstu, dožívají se 80 až 100 let.
|
Pavel Ryšlink
Jeptiška, jinak také železné jablko. Jde o velmi starou odrůdu pěstovanou v Německu už v 16. století. Dodnes se i v Česku nachází ve starých sadech a zahradách. Sklízí se v listopadu, vydrží do srpna. Dužina je suchá, bílá, tuhá, sladká, ale nearomatická.
|
Pavel Ryšlink
KOPOREČKA Pochází z obce Koporeč na Mostecku. Má středně velké plody vejčitého tvaru, šťavnaté, sladké, s osobitou příchutí. Plodí pravidelně a stromy se dožívají více než 100 let.
|
Pavel Ryšlink
KŘESETICKÁ Krajová odrůda z 18. století, pochází z obce Křesetice u Kutné Hory. Má typický hruškovitý tvar. Je silně šťavnatá, má výbornou, jemně kořenitou chuť. Zimní odrůda, která vydrží do ledna.
|
Pavel Ryšlink
PSTRUŽKA Velmi stará německá odrůda, pěstovala se už v 17. století. Slupka připomíná kůži pstruha. Plody bývají tvarově nevyrovnané, ale chuťově velmi dobré a šťavnaté.
|
Pavel Ryšlink
ŠÍDLENKA Velmi stará moravská odrůda drobnoplodé hrušky. Má sladkou, velmi kořenitou chuť. Zralá je od srpna a vydrží až do podzimních dní.
|
Pavel Ryšlink
