9°C
Mladá žena podle protestujících v Polsku zemřela kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, který postavil potraty de facto mimo zákon. „Důsledky nálezu Ústavního soudu: (...) Pacientka v 22. týdnu (těhotenství), bez plodové vody. Lékaři čekali na odumření plodu. Plod odumřel, pacientka zemřela. Septický šok. (...),“ napsala před několika dny na twitteru advokátka Jolanta Budzowská, která se podle svého profilu na sociální síti zaměřuje na pomoc rodinám, které se staly obětí lékařských pochybení. O situaci informoval také zpravodajský web Fakt.pl.
Porodník: Čekat byla chyba
Jak se na smutný případ, kdy při císařském řezu ve 22. týdnu těhotenství zemřela mladá matka, která už měla devítiletou dceru, dívá gynekolog a porodník docent Vít Unzeitig? „Pokud vše, co se k případu píše, je pravda, tak byla chyba takto dlouho vyčkávat a situace se měla řešit hned v zájmu ochrany zdraví té ženy. Tím spíš, když plod byl údajně postižen a předpokládalo se, že vada není slučitelná se životem, protože podle informací v článku lékaři očekávali, až plod zemře,“ soudí zkušený odborník.
Unzeitig popsal, že ve chvíli, kdy plodová voda odteče, se bakterie z pochvy velmi snadno dostanou k plodu a ten se pro ně rychle stává živnou půdou. Vzniká rozsáhlý zánět, který se může přes dělohu dostat do cévního systému matky a vzniká septický stav. Ten může být komplikován embolií či selháním srdce, jater, nebo ledvin.
„Otevře se volná cesta mezi pochvou, děložním čípkem a dutinou děložní, ve které je uložen plod. Je jedno, jestli je živý, nebo mrtvý, ale je velmi snadno napadnutelný. Pro lékaře je největší hrozba, že bude plod infikovaný, oni mají raději nevyvinutý plod, než infekční, protože s tím si neumí tak poradit,“ vysvětluje porodník.
Pokud se včas nereaguje, tak je to podle lékaře velký problém. „Když se císařský řez dělá takhle pozdě, tak už při operaci jdete do zánětlivého ložiska a to riziko zatlačení infekce do těla ženy ještě zvyšujete,“ popisuje.
Životaschopnost od 22. týdne
Životaschopnost plodu je od 22. týdne a od 500 gramů váhy. Období od 22. do 24. týdne těhotenství přitom lékaři chápou jako tvz. šedou zónu. „Poučujeme rodiče, jaká je prognóza, která je pro každý případ vždy individuální. Porod pak končí většinou císařským řezem."
Lékaři podle Unzeitiga po odtoku plodové vody obvykle sledují zánětlivé markery. „Pokud stoupají, přistupujeme k ukončení těhotenství bez ohledu na velikost plodu nebo délku gravidity, protože víme, že to riziko zánětu je natolik intenzivní a nebezpečné, že musíme jednat,“ dodává Unzeitig.
Ředitelka perinatálního hospicu: Na úmrtí plodu se čeká i v Česku
Opatrná by v hodnocení práce polských lékařů byla Alena Peremská, ředitelka perinatálního hospicu Dítě v srdci, která soudí, že veřejné informace o dění v nemocnici mohou být omezené a zkreslující. „V rámci pouze těch informací, které mám z veřejných zdrojů, si myslím, že to byla spíše nešťastná shoda náhod a že určitě nešlo o zanedbání ze strany lékařů. Jsem přesvědčená o tom, že většina těchto událostí je shoda více faktorů, většinou to nebývá jenom jeden bod, na který by se dalo poukázat. Sejde se více věci dohromady a pak to skončí takhle špatně,“ myslí si Permská.
V rámci perinatální paliativní péče je podle Peremské čekání na odumření plodu úplně běžný postup i v Česku. I u nás mají rodiny možnost se takto rozhodnout.
„V Česku, když se plodu diagnostikuje vážná vývojová vada, tak se rodina dostane do situace, kdy volí, jestli těhotenství ukončí, nebo bude pokračovat. Pokud ukončí, ženy jdou rodit a je to ztráta obvykle mezi 22. a 24. týdnem těhotenství.
Klíčová je správná péče
Když se rozhodnou, že budou pokračovat, je žena dále sledovaná lékařem. Podle typu vady se může očekávat odumření dítěte ještě v děloze nebo během porodu, nebo krátce po porodu. Dělají se plány péče pro všechny tyto varianty a řeší se to podle toho, jak se vyvíjí zdravotní stav matky i dítěte. Při dobré péči a dobrém sledování to není nic, co by matku ohrožovalo na životě,“ uzavírá Alena Peremská.
Protesty veřejnosti
Polský Ústavní soud loni na podzim zveřejnil svůj nález, v jehož důsledku se zpřísnily už tak velmi restriktivní předpisy týkající se potratů v této katolické zemi. Nově jsou interrupce zakázány i v případě závažného poškození plodu. Kvůli vývojovým vadám plodu se přitom do té doby v Polsku provádělo asi 98 procent všech legálních potratů. Rozhodnutí vyvolalo v Polsku masivní protesty, tamní konzervativní vláda nicméně tlaku veřejnosti neustoupila.
Polky jezdí za potraty i do Česka. Legálně se jich v Polsku provede jen okolo tisícovky ročně.
Polky jezdí za potraty i do Česka. Legálně se jich v Polsku provede jen okolo tisícovky ročně Markéta Volfová, Lukáš Červený
