Emoční výbuchy značí větší potíže

Odpovídá: MUDr. Kateřina Cajthamlová

Jak poznat a připustit si, že už mám náběh na psychický problém?

Nejdřív bych ráda konstatovala, že čekat, až přijde krize anebo hrana našich psychických sil nebo zhroucení, je velké zanedbání psychohygieny, což je stejný obor starání se o sebe jako čištění zubů nebo úklid domácnosti: důležitá je pravidelnost, kontrola výsledků a všímat si rozdílu a případně, pokud problémy trvají, konzultujeme je s odborníkem. Se zuby jdeme za zubařem, na úklid si zavoláme firmu, při problému s psychohygienou oslovíme psychologa nebo psychiatra.

Co už značí problém?

Signály narůstajících psychických problémů jsou mnohé: vysoké cíle se sebeklamem, že »vše půjde jako po másle«, noření se do práce, opouštění koníčků, zvýšená konzumace drog (alkohol, kofein, nikotin, energetické nápoje...), přehánění významu jedné oblasti na úkor ostatních – to vše jsou počáteční a »střední« projevy problému s psychikou.

A větší problémy se projevují jak?

Ty signalizují emoční výbuchy (hádavost, zlost, pláč, výčitky) nebo naopak mlčení, vyhýbání se dříve běžným činnostem a kontaktům, nepořádek a nezájem o hygienu a vzhled. Výrazný problém představují trvalejší poruchy spánku, depresivní stavy a problém ráno se vzbudit i večer usnout, poruchy paměti, úzkostné a panické stavy nebo sebevražedné myšlenky.

Přidávají se problémy fyzického rázu – potíže s dechem, krevním tlakem, výkyvy hladin krevních tuků a cukru, změny trávení a vyprazdňování, změny hmotnosti. Někdy, pokud problém trvá delší dobu, vidíme změny imunity, vyšší nemocnost, bolesti hlavy, problémy s pohybovým systémem. Žádný příznak bychom neměli podceňovat.

Internistka a systemická terapeutka, poradkyně, přednášející a popularizátorka zdravého životního stylu. www.cajthamlova.cz

Napoví změny nálad

Odpovídá: Dominika Čechová, M.A.

Jak poznat a připustit si, že už mám psychický problém?

Kdykoliv, když mám soustavné problémy v mezilidské komunikaci, jako jsou podrážděnost, nadměrná agresivnost, výbušnost. Když mám tendenci se z lidské komunikace stahovat, tedy nezvedám telefony od blízkých, ruším setkání a domluvené termíny, nevycházím z domu ani na krátké procházky. Mám problém zvládat každodenní běžné úkony. Přemýšlím o svém problému často a déle než hodinu denně. Používám k úlevě alkohol, cigarety, drogy.

Otupuji svou pozornost neproduktivně stráveným časem na smart zařízeních, nadměrné sleduji seriály, ale i porno...). Když zažívám nepříjemné pocity, jako jsou stud, úzkost, apatie, únava, beznadějnost, frustrace, pocit nezvládání situace...

Všechny tyto problémy si žádají pozornost a péči, nemusí však vůbec znamenat, že jsme psychicky nemocní. Jen zažíváme těžké období a potřebujeme podporu, abychom ho v pořádku zvládli.

Co jsou příznaky, že se blížím k psychickému zhroucení a mám poslední šanci ho odvrátit?

Většinou se jedná o kombinaci problémů, jako jsou výrazné potíže se spánkem, panické/úzkostné záchvaty, uvažování o sebevraždě, zejména pak konkrétní plány, jak ze života odejít, výrazné a nevysvětlitelné změny nálad, velké změny ve stravování. A jsou tu i tělesné stresové reakce - pocení rukou, bušení srdce, pískání v uších, žaludeční neuróza.

Co už jsou známky psychického kolapsu?

Jedna nebo více z výše uvedených situací je natolik ochromující, že brání dotyčnému účastnit se běžného života. Reakce jsou rozdílné - někdo si zavolá záchranku při prvním panickém ataku, ale jiný může být týden sám doma a trpět...

Jak rozpoznat, že se jedná o krátkodobou epizodu, z níž se sám dostanu, a kdy to už sám nemám šanci zvládnout?

Každý problém se může stát chronickým a časem se nabalovat jako sněhová koule. Důležité je co nejdříve s někým mluvit. Čím větší má člověk síť kvalitních mezilidských vztahů (rodina, přátelé), tím větší má šanci situaci zvládnout bez odborné podpory. Osamocenost nás ochromuje, hendikepuje a musíme si následně o podporu říkat odborníkům. Pokud jsou potíže nepříjemné, ale ještě zvladatelné, doporučuji vyhledat péči psychoterapeuta, např ZDE.

V soukromém sektoru je péče dostupná v řádu dní (během lockdownu pouze on-line). Pokud je už problém nezvladatelný, je možné vyhledat péči praktického lékaře, případně si zavolat sanitku. Dobrý rozcestník pomoci je ZDE a také https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/

Psychoterapeutka v privátní praxi counseling.cz, členka výboru České asociace pro psychoterapii - vedoucí sekce Privátní praxe

Varováním jsou fyzické nevolnosti

Odpovídá: PhDr. Sylvie Navarová

Jak poznat a připustit si, že už mám náběh na psychický problém?

Když si povšimnete, že se něco děje jinak než obvykle, např. špatně se dýchá, tlak na hrudi, bušení srdce, zažívací potíže, bolest hlavy, podrážděnost, apod., mohou to být známky psychické nepohody. Je pak vhodné v případě, že takovéto projevy přetrvávají týden (14 dní) raději vyhledat lékaře (pokud si nejsme jisti, z čeho potíže pramení) nebo rovnou psychologa – psychoterapeuta, pokud si spojíme nepohodu s vnějšími vlivy, které na nás doléhají. Čím dříve se psychická nepohoda začne řešit, tím dříve a snáze lze podnítit pozitivní změnu.

Co už jsou jasné známky a projevy kolapsu?

Pokud se člověk zhroutí, nechce se mu ani vstát z postele, je velmi unavený a neschopný cokoli udělat.

Jak rozpoznat, že se jedná o krátkodobou epizodu, z níž se sám dostanu, a kdy to už sám nemám šanci zvládnout?

Žádnou epizodu není radno podceňovat. První epizoda je signálem, aby si člověk dal pozor, protože když neudělá změny ve svém životě, přijde epizoda další a ta bude silnější a delší. Obrátit se lidé mohou na psychology a psychoterapeuty s odbornou způsobilostí k výkonu profese dle podmínek České asociace pro psychoterapii (www.czap.cz).

Psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka a koučka. Poskytuje také kariérové poradenství. www.sylvienavarova.cz

Psycho poradna Blesku
Autor: archiv Blesku

Fotogalerie
5 fotografií

Jak se chovat k člověku, který mluví o sebevraždě? Nepodceňujte volání o pomoc!