Jen vloni se podle údajů České bankovní asociace pokusili kyberpodvodníci ukrást přes 14 miliard korun. Bankám se sice podařilo 12,2 miliardy zachránit, přesto se e-šmejdům podařilo napáchat škody za více než 2,1 miliardy korun.
I když totiž banky vyvíjejí stále dokonalejší technologie, e-šmejdi útočí na nejslabší článek řetězce – klienta. „Snaží se zneužít nátlaku a strachu k získání citlivých údajů. Když už k podvodu dojde, většinou je to velká lidská tragédie,“ vysvětluje Tomáš Stegura, který má v České bankovní asociaci (ČBA) na starosti kyberbezpečnost.
Novinka: Útočník převezme kontrolu nad chatovací aplikací
E-šmejdi vymýšlejí stále nové způsoby útoků. Mezi nejnovější patří převzetí kontroly nad účtem chatovací aplikace (např. WhatsApp). Útočník se vydává za známého nebo příbuzného, navazuje běžnou konverzaci a následně žádá o zaslání peněz. „Zákeřnost je především v tom, že si píšete s někým, koho znáte a máte v kontaktech,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
Rada: „Než někomu pošlete peníze, zavolejte mu nebo se zamyslete, jestli by vás vůbec někdy o něco podobného žádal,“ radí Hildová.
Stále frčí »fejková« videa
V hledáčku podvodníků se ocitají často lidé, kteří chtějí výhodně zhodnotit své úspory. Míří na ně pomocí tzv. deepfake videí, kde například vysocí politici nebo známé osobnosti slibují vysoké zhodnocení investic. „Jak klesají úrokové sazby na spořicích účtech, lidé hledají nové způsoby, jak investovat a zhodnotit své peníze,“ vysvětluje Stegura. Jenže při těchto investicích sice oběť vidí líbivé grafy s růstem své investice, ale netuší, že jde jen o obrázky a peníze si užívá podvodník.
Bezmezná drzost
Kyberpodvodníci mají často tu drzost a s obětí, kterou donutili k výběru úspor nebo půjčce, se setkají osobně nebo pro peníze pošlou kurýra. „Měli jsme případy, kdy lidé předávali igelitku plnou peněz neznámému člověku v parku,“ potvrzuje Tomáš Stegura z ČBA.
Jak zabezpečit účet
„Kyberpodvod není osobním selháním oběti. Je to výsledek práce profesionálů, kteří své scénáře dlouhodobě zdokonalují,“ zdůrazňuje Jan Bláha z Fio banky. Prvním krokem by tak vždy mělo být důkladné zabezpečení bankovního účtu.
Nastavte nízké limity
„Velmi účinné je nastavení nižších limitů pro převody a platby kartou – například do 20 tisíc korun,“ vysvětluje. Pokud vás útočník nutí k převodu peněz a vy si musíte přenastavit limity, získáte čas zamyslet se a nejednat ve stresu.
Přemýšlejte o kontrasignaci
„U vyšších částek je možné využít i takzvanou kontrasignaci, tedy potvrzení platby druhou osobou. To je silná pojistka zejména u rodinných nebo firemních financí,“ říká Bláha. Funguje to tak, že není možné odeslat platbu v určité výši, dokud ji nepotvrdí další člověk. Máte tak ochranu nejen v případě pokusu o vylákání peněz, ale i když se třeba babička o nulu »uklikne«. Peníze prostě z účtu bez dalšího potvrzení neodejdou.
Zapněte si upozornění
Vyplatí se zapnout notifi kace o pohybech na účtu, kdy okamžitě vidíte, co se s vašimi penězi děje. Můžete rychle reagovat, a požádat banku o blokaci.
Omezte transakce
„Stejně tak doporučujeme projít si nastavení platební karty a zvážit omezení některých typů transakcí, například internetových plateb nebo výběrů v zahraničí, pokud je běžně nevyužíváte,“ doporučuje Bláha. Dokonce je možné nastavit i blokaci plateb pro určitý kontinent, např. Asii.
FLOW: Falešný bankéř i policista. Kyberšmejdi drtí Čechy, vytáhli z nich letos už 1,5 miliardy e15
