Problém s divokou zvěří řeší zemědělec René Hlaváček s myslivci každý rok. „Loni mi divoká prasata poničila nebo sežrala všechnu pšenici, co jsem vysel,“ vypráví Hlaváček. Rozhodl se proto kontaktovat Myslivecký spolek Líně. „Předseda spolku, pan Boreček, viděl, jak je to zdevastované. Řekl mi, abych něco vymyslel a poslal jim to písemně,“ vzpomíná pan René s tím, že tři dny nato zbytky úrody zlikvidoval.

Škoda za 65 tisíc

Pak si sedl, sepsal škody a i s vysvětlujícím dopisem vše zaslal myslivcům. „Vypočetl jsem škodu 65 894 korun jen za rok,“ dodává s tím, že kvůli řádění divokých prasat mu nezbyla píce ani pro vlastní zvířata. Odpověď přišla během pár dní a pana Hlaváčka nemile překvapila.

„Napsali mi, že jsem se ozval pozdě. Že podle §55 zákona o myslivosti jsem měl čas jim vyčíslit škodu do 15 dnů od konce sklizně. Jenže nikdo už nikde neuvádí, kdy je konec sklizně,“ popisuje. S dotazem jak a zda se vůbec může nějak bránit, se proto pan Hlaváček obrátil na Ombudsmana Blesku.

Srnky devastují stejně…

Největší počet divokých prasat, jaký pan Hlaváček v minulosti na svém pozemku napočítal, bylo číslo 80. „Bylo to dopoledne a opravdu, bylo to obrovské velké stádo. To jsem sdělil i tomu předsedovi a on mi na to odpověděl, že jich viděl i víc,“ popisuje. Srnek pak minulý rok v jednu chvíli napočítal 27. „Ale obecně srnky vidím často. Nyní mají mít mladé, takže sežerou vše a zároveň se v tom i válejí, jak si dělají pelechy. Z mého pohledu je to však jedno. Škodu udělají srnky stejnou jako prasata,“ vysvětlil Hlaváček.

Co na to myslivci?

„Škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatňovat ve lhůtách, které jsou upraveny v ustanovení § 55 odstavce 1 písmene a), b), odstavce 2, 3, 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti,“ napsal předseda myslivců, pan Miloslav Boreček, s tím, že jinak nárok zaniká.

Dodal, že manželům opakovaně nabízeli „smírné řešení a kompenzace škod, které však nepřijali,“ dodává. Dle informací Blesku ale nešlo o kompenzaci finanční. Myslivecký spolek nabídl brigádu na poničené louce. Hranici dotčených pozemků prý navíc ošetřil postřikem a zvýšil intenzitu lovu v okolí pozemků.

Ombudsmanka Blesku: Musíte hlídat termíny

Případ předal Blesk do rukou advokátky a Ombudsmanky Blesku, JUDr. Jaroslavy Šafránkové. „Zákon o myslivosti opravdu upravuje lhůty pro uplatnění nároků na náhradu škody způsobené zvěří. Tyto lhůty jsou dvě,“ říká. Je třeba rozlišovat dobu, kdy zvěř škodu způsobila, a dobu, kdy bylo možné výši škody určit.

20 a 15 dní

Podle Ombudsmanky u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech je třeba nárok uplatnit do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Kdy současně s uplatněním na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody.

Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškození vyčíslí do 15 dnů po provedení sklizně. „Toto »ukončení sklizně« je samozřejmě individuální a odpovídá době, kdy byla ukončena konkrétní sklizeň,“ vysvětluje Šafránková.

Promeškal to

„Obávám se, že pan Hlaváček opravdu promeškal lhůtu a náhradu škody již úspěšně požadovat nemůže,“ říká k případu Jaroslava Šafránková. „Je třeba doporučit, aby pan Hlaváček příště škodu hlásil okamžitě a buď vyčíslil škodu okamžitě, a pokud to nebude možné, do 15 dnů po konci sklizně.“

VIDEO: Divočák v Moravském krasu zkoumal fotopast.

Video
Video se připravuje ...

Divočák v Moravském krasu zkoumal fotopast Radovan Mezera, Agentura ochrany přírody a krajiny

Fotogalerie
6 fotografií