8°C
Pan Ondrušek byl zaměstnán u firmy SIPADAN, s.r.o. od května 2010 do konce roku 2013. Protože měl s manželkou společné auto, musel pracovat převážně v noci, od 18 do 6 hodin, aby si mohla žena vzít ráno vůz a dopravit se do zaměstnání. Ze zhruba 180 hodin měsíčně pracoval ve dne v průměru jen 60 hodin, každý druhý týden prý dělal přesčasy.
Zaměstnavatel vyplácel invalidnímu důchodci zhruba 8500 korun měsíčně, v pracovní smlouvě ale chyběly jakékoliv údaje o výši sjednané odměny. Pan Ondrušek je navíc přesvědčený, že firma SIPADAM dělala machinace s daněmi. „Aby mohly odvést jen daň ze základu, zaměstnávaly mě naoko dvě firmy. Kromě SIPADANU jsem dělal ještě pro společnost D.I Seven, která patřila stejnému majiteli,“ řekl reportérům Blesku.
Reportérům při návštěvě ukázal své výplatní pásky. „Vždy to rozpočítali tak, abych měl na hodinu 50 korun hrubého, tedy asi 47 korun. Za práci o víkendech, ve státních svátcích a v noci mi přitom náležel příplatek 10 %, ten jsem ale nikdy nedostal,“ stěžuje si pohoršeně bývalý zaměstnanec firmy SIPADAN. Zaměstnavatel mu podle jeho slov dluží za tři roky necelých 40 tisíc korun. „Ty peníze bychom zoufale potřebovali na plyn. Bydlíme v domě, blíží se zima a výdaje na topení budou velké, jako loni,“ přitakává manželka paní Ondrušková.
Od doby, kdy z firmy odešel, se už třikrát obrátil na vedoucí účtárny společnosti SIPADAN s tím, aby mu vrátily dlužnou mzdu. Nedočkal se ale žádné odpovědi.
Nejvíc ho ale mrzí, jak se k němu a dalším kolegům společnost neloajálně zachovala. „Na konci roku nám řekli, že musíme podepsat rozvázání pracovního poměru na dohodu. Když to neuděláme, prý nás schválně přesunou do vzdáleného města a my stejně budeme muset dát výpověď. Odcházel jsem z donucení a bez jediné koruny na odstupném,“ uzavírá svůj smutný příběh invalidní důchodce, který si nemůže dovolit zůstat se zraněním nohy doma.
Rada ombudsmana: Žádat o mzdu lze 3 roky nazpět
„Jakýkoli nárok vůči zaměstnavateli by měl být směřován přímo proti němu, tedy nikoli jej uplatňovat například u osoby, která pro zaměstnavatele vede účetnictví nebo mzdovou agendu,“ upozorňuje advokát. Velké firmy většinou mají specializované personální oddělení, které se zabývá touto agendou, a proto je možné obrátit se s žádostí o vyrovnání mzdy tam.
Jestliže zaměstnavatel na výzvy k uhrazení dlužné mzdy (konkrétně příplatků splatných společně s touto mzdou) nereaguje, doporučuje odborník domáhat se zaplacení na příslušném soudu, a to až tři roky zpětně.
Advokát taky doporučuje, aby pan Ondrušek spojil síly s kolegy z bývalé práce. „Zaměstnanci, kteří nebyli ze strany zaměstnavatele uspokojeni na svých nárocích na mzdu, mohou učinit společný návrh na zahájení řízení u příslušného soudu,“ říká Hartmann. Zaměstnanci jakožto žalující strana by v takovém případě měli povahu takzvaného samostatného společenství. To znamená, že každý ze společníků je v samostatném poměru k žalovanému, což je v rámci řízení zohledněno i ze strany soudu, a proto rozhodnutí může ohledně každého společníka vyznít odlišně.
Nutí vás zaměstnavatel podepsat výpověď? Nedejte se!
Podle ombudsmana Blesku Jiřího Hartmanna pan Ondrušek udělal chybu, že podepsal rozvázání pracovního poměru. „Skutečnost, že dohodou o rozvázání pracovního poměru nebylo panu Ondruškovi přiznáno žádné odstupné, není možné považovat za důvod namítání neplatnosti této dohody, protože zaměstnanec to udělal dobrovolně,“ říká advokát.
Jestliže se dostanete do situace, kdy vám zaměstnavatel přikáže podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, nenechte se zastrašit a nic nepodepisujte. Pokud vás chtějí vyhodit, musejí vám dát zákonnou výpovědní lhůtu a odstupné podle počtu odpracovaných let. Jestli na vás šéf tlačí, podejte stížnost na Inspektorátu práce.
Případ budeme dál sledovat
Zatímco s panem Ondruškem se firma SIPADAN údajně vůbec nebavila, k reportérce Blesku byl výkonný ředitel společnosti Tomáš Fnouček sdílný. Prohlásil, že pokud jí dá jeho bývalý zaměstnanec písemný souhlas k poskytování údajů, rád se s ní sejde a celou záležitost vysvětlí, klidně i za přítomnosti samotného pana Ondruška.
Na jaké příplatky máte nárok
1) Za noční směny
„Prací v noci se rozumí práce vykonávaná mezi desátou hodinou večer a šestou ranní, a to bez ohledu na délku této práce,“ říká advokát.
2) Za práci o víkendu
„Příplatek za práci v sobotu a v neděli se poskytuje vždy, bez ohledu na to, zda je víkend běžnou pracovní dobou zaměstnance nebo jde o výjimečný výkon práce,“ upozorňuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Příplatek za víkendy přitom dělá minimálně 10 % průměrného výdělku a musí být vyplacen v nejbližším výplatním termínu.
3) Za práci ve státní svátky
Za tuto práci vám zaměstnavatel musí poskytnout náhradní volno, které můžete čerpat do tří měsíců. Tento náhradní den volna je přitom normálně placený. Nebo se můžete dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Informujte Státní úřad inspekce práce
Dluží vám zaměstnavatel peníze? Před podáním žaloby se můžete obrátit na odborovou organizaci nebo Státní úřad inspekce práce. Je totiž možné, že zaměstnavatel zasahoval do práva na úhradu dlužné mzdy i v případě dalších zaměstnanců.
