4°C
Zeď je dlouhá pět metrů, vysoká dva metry a široká třicet centimetrů. Na jednom ze svých konců přiléhá ke kůlně souseda odvedle, na druhém k rodinnému domku paní Drábkové. Po zmíněných mrazivých dnech se na obou koncích viditelně – nejméně o pět centimetrů – vyklonila na zahradu paní Drábkové. Reálně hrozí, že se zřítí a poškodí septik, který tam je.
Hrozí pád
„Já, moje dcera, zeť i obě vnoučata jsme u pojišťovny Kooperativa pojištěni už dvacet let. A teď, když chci zaplatit škodu, mi odpověděli, že proti příčině porušení zdi vlastně pojištěná nejsem,“ diví se paní Drábková.
Pojištění má sjednané pro dům, domácnost a příslušenství, tedy i na zeď. Mezi pojistná nebezpečí, uvedená ve smlouvě, je požár, výbuch, povodeň, vichřice i krupobití, ale také tíha sněhu nebo námrazy. „Na poškození zdi jsem přišla na jaře a 11. dubna jsem pojišťovně havarijní stav ohlásila s tím, že byla způsobena po sněžení mrazem a následnou námrazou a oblevou. Jejich odpověď mě dost překvapila,“ říká paní Drábková.“
Už 18. dubna jí napsala Jolanta Pechová, likvidátor specialista pojišťovny Kooperativa. „Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na konstrukce budov. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje.“ A v souhrnu likvidátorka konstatuje, že „Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu.“
Nebezpečné slovíčkaření
„Já přece nejsem meteorolog, abych dokázala posoudit, jaký je rozdíl mezi námrazou, náledím nebo rozpínavostí ledu a co tedy poškození zdi způsobilo,“ říká paní Drábková. A zároveň se podivuje nad další formulací likvidátorky Pechové, která jí napsala: „Šetřením (telefonní komunikací) bylo potvrzeno, že k poškození došlo dlouhodobým působením povětrnostních vlivů, mrazem, zatečením atmosférických srážek. Tající led se dostal do spár a následně rozpínavostí ledu došlo k poškození plotové zdi.“
Zajímavé na tomto vyjádření jsou slova »telefonní komunikace«. Znamenají totiž telefonát Jolanty Pechové s paní Drábkovou, kdy se jí ptala, jak a kvůli čemu k poškození zdi došlo. „Já jí odpověděla, že jsem na to přišla až na jaře a že to musel způsobit mráz a námraza, nebo led,“ říká Zdenka Drábková. „Nic jiného jsem jí neříkala a ani říci nemohla, nejsem meteorolog.“
Kontrola z pojišťovny
Pojišťovna Kooperativa k narušené zdi poslala technika z Global Expert s.r.o. Zbyňka Zikudu. Ten, po prověření zdi v protokolu 11. května uvedl: „…dle sdělení klienta došlo k zatečení atmosférických srážek do konstrukce zdiva a následkem extrémně nízkých teplot došlo vlivem rozpínavosti zmrzlé vody k odtržení cihlového zdiva od stěny kůlny.“ Technik zároveň upozornil, že hrozí zřícení zdiva a je rovněž reálná možnost úrazu osob.
I tím paní Drábková argumentovala v dopisech řediteli Kooperativy ing. Novákovi. Ten nechal celou záležitost prověřit, ale výsledek byl stejný - pojistka paní Drábkové příčinu poškození zdi nekryje. „Já už nevím, co mám dělat. Se slovíčky si hrát neumím. Vím jenom, že po dvaceti letech placení mě moje pojišťovna zklamala,“ krčí rameny paní Drábková, která se rozhodla obrátit se na ombudsmana Blesku. „Snad se v tom rozeberete líp než já a řeknete, jak to vlastně je.“
Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa:
Je to tak, jak říkáme
„Bohužel musím potvrdit rozhodnutí naší likvidace, tedy, že škodu není možné z pojištění zaplatit. Podle našeho zjištění byla zeď dlouhodobě vystavena působení povětrnostních vlivů, tedy zatékání vody a tím i erozi. Tím došlo k jejímu poškození až do současného stavu. Nejednalo se tedy o nahodilé působení vody, tíhy sněhu nebo ledu, na které by se pojištění vztahovalo. Ostatně toto vysvětlení kolegové paní Drábkové posílali. Pokusím se to vysvětlit na příkladu. Když by například na rodinném domku došlo k poškození, do té doby bezvadné, střechy v důsledku tíhy sněhu (například by v důsledku těžkého sněhu popraskala střešní krytina) a vody z tajícího sněhu by pak vzápětí touto prasklinou zatekla do domu a způsobila škody, z pojištění by tyto škody bylo možné zaplatit. Ale pouze ty škody, které způsobil tající sníh bezprostředně po objevení praskliny. A ne tedy škody, které by například vznikly v průběhu dalšího roku (let), když by majitel střechu neopravil. Tak jako u zmiňovaného případu poškozené zdi,“ napsal redakci Blesku tiskový mluvčí pojišťovny Milan Káňa.
Mgr. Petr Novák, Vaše nároky
Pořiďte si znalecký posudek
Z pojistných podmínek pojišťovny Kooperativa vyplývá, že paní Drábková má nemovitost pojištěnou mimo jiné i proti škodám způsobeným tíhou sněhu nebo námrazy.
Ombudsman Blesku Mgr. Novák dále uvádí: „Aby tak paní Drábková mohla obdržet pojistné plnění za uvedenou škodnou událost, musí být postaveno na jisto, že narušení předmětné zdi bylo způsobeno právě tíhou sněhu nebo námrazy.“ Pokud tedy pojišťovna tuto škodnou událost nepovažuje za pojistnou událost ve smyslu pojistných podmínek a paní Drábková je přesvědčená, že k narušení zdi došlo tíhou sněhu či námrazy, může si nechat vypracovat znalecký posudek, který by její tvrzení potvrdil. Náklady na jeho vypracování pak lze vymáhat spolu s pojistným plněním a pouze tento posudek zhodnotí, zda skutečně ke škodě došlo tíhou sněhu nebo námrazy.
„Bez posudku totiž ani právník, ani soudce, ani případně nikdo jiný není schopen adekvátně zhodnotit, čím byla škoda skutečně způsobena. A právě na příčině škodné události celý nárok na odškodnění stojí,“ soudí ombudsman Blesku Petr Novák. Pokud by paní Drábková chtěla řešit případ u soudu, znalecký posudek je v podstatě nezbytný. „Samotný postup pojišťovny při likvidaci škodné události je zvláštní, avšak na výše zmíněných radách to nic nemění,“ uzavírá ombudsman Blesku.
