Pan Václav si koupil garáž i s pojistnými skříněmi společnosti ČEZ. Po čase začaly zdi objektu praskat a pan Václav je opravil. Když po roce omítka popraskala znovu, napadlo ho, že by se na opravách mohla podílet i společnost, kvůli které potíže nejspíš vznikají... „Čtyři skříně na garáži jsou moc, zeď je stará a děravá jak ementál,“ říká. Jeho elektroměr to navíc není, protože v garáži pan Václav žádnou elektřinu nevyužívá.
Před další nutnou opravou zdí se snažil Václav domluvit s majitelem pojistných skříněk. Napsal tedy dopis společnosti ČEZ a navrhl odstranění nebo případnou kompenzaci za umístění na garáži. Odpověď ho zarazila, v roce 2016 se společnost odvolává na zákon z roku 1957.
„To, že mě ČEZ oslovuje jiným příjmením, mi nevadilo tolik jako skutečnost, že se ohánějí zákonem, ve kterém citují ještě socialistické vlastnictví. Myslím, že doba se pohnula trochu dopředu,“ míní pan Václav. „Podle nich (ČEZ – pozn. redakce) jsem mohl mít nárok na kompenzaci jen v případě, že požadavek nahlásím do tří měsíců od uvedení do provozu,“ usmívá se pan Václav, který se stal majitelem garáže, postavené v roce 1975, teprve nedávno.
V dopise ze společnosti ČEZ je navíc uvedeno, že společnosti přísluší oprávnění stavět a provozovat elektrická vedení na cizích nemovitostech. „Nemám nárok na nic? Řídíme se snad ještě podle socialistických zákonů a zeď garáže budu muset opět na své náklady opravovat sám?,“ ptá se pan Václav. Ombudsman Blesku, právník Roman Moussawi, je přesvědčen, že nárok na kompenzaci panu Václavovi náleží.
„Nejen pan Václav, ale tisíce lidí jsou ze strany provozovatelů distribuční soustavy nějak omezeni ve svých vlastnických právech, a to bez jakékoliv náhrady, což je z hlediska práva nepřípustné!,“ říká.
Rada Ombudsmana Mgr. Romana Moussawiho: Měli by platit! A nejen panu Václavovi
Energetická společnost ČEZ by podle právníka Romana Moussawiho měla uzavřít s panem Václavem smlouvu o tom, že bude užívat jeho garáž za dohodnutou úplatu. „Zákon jednoznačně stanoví povinnost (upozorňuji, že je to povinnost, ne právo ČEZ!) se dohodnout s majitelem nemovitosti na zřízení věcného břemene,“ říká Moussawi.
„Zákon sice umožňuje v určitých případech »vyvlastnit« právo, tj. zřídit »věcné břemeno« (slovy nového občanského zákoníku služebnost), ale je to možné, jen pokud by pan Václav nekomunikoval, nesouhlasil se zřízením a zároveň by to bylo ve veřejném zájmu, který by převážil nad jeho soukromým zájmem. I v takovém případě by však šlo o »vyvlastnění « za náhradu!“ tvrdí Roman Moussawi, který je přesvědčen, že by tento svůj názor před soudem obhájil.
ČEZ nevidí problém
Dle vysvětlení společnosti ČEZ přísluší energetickým podnikům oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 čtverečních metrů. Zařízení je tedy umístěné na garáži legálně a ČEZ nemá právní důvod vedení odstraňovat. „Přesunutí skříní z Vašeho objektu je možné provést pouze jako přeložku distribučního zařízení na Vaše náklady,“ nabízí v dopise řešení Vladimír Koten, vedoucí oddělení Správy energetického majetku ČEZ.
„Elektrizační zákon z roku 1957 opravňuje elektrické podniky pro stavbu potřebných staveb na cizích pozemcích. Tato věcná břemena se nezapisovala do pozemkové knihy ani do katastru nemovitostí. Veřejná evidence těchto věcných břemen neexistovala. Zákon pozbyl platnosti v roce 1994, ale bohužel i přesto věcné břemeno na nemovitosti vázne dál dle původního zákona,“ říká Daniela Šustrová z Katastru nemovitostí.
Všechny případy Ombudsmana Blesku naleznete: ZDE!!!
