9°C
Cesta Praha - Londýn - Singapur - Brisbane - Darwin
Nadváha se nekonala
V Praze šlo všechno jako po másle. Odbavení proběhlo nad očekávání hladce. Zabalené kolo s nosiči a nářadím mělo 16 kilo, stejně tak krabice s vybavením. Takže 12 kilo nad limit, poplatek za nadváhu jsem odhadoval na 5 - 10 000 Kč. V zavazadle na palubě jsem měl ještě co se vešlo - stan, spacák, boty, oblečení - dalších 8 kg. Úředník u přepážky zvážil krabici, zeptal se kolegyně, zda je kolo zdarma. Ta mu to potvrdila, tak kolo ani navážil a zavolal, ať si pro kolo přijedou z nadměrných nákladů. A bylo to.
Jedinou možností, jak si vzít pití na cestu, je koupit ho ve free shopu. Tam ho zabalí do speciálního pytlíku a teprve poté vás ochranka pustí na palubu. V balíčku musí být navíc účet a tak nezbývá, když chcete vézt více piv a konzumovat je postupně na jednotlivých přestupech, platit každé pivo zvlášť a nechat si ho zvlášť zabalit. Paní pokladní byla trochu nevrlá, ale já jsem měl racionální důvod, tak to snad pochopila.
V den odletu jsem nějak přitahoval průzkumy. Nejprve mi na palubě dali 4 stránkový dotazník. Pochválil jsem jim servis a hlavně kolo zdarma. Na letišti mě zase vyhmátla paní provádějící průzkum spokojenosti s letištěm. Tak jsem zodpověděl asi 30 otázek a na závěr si postěžoval, že nikde nejsou vozíky a já musím těžký ranec tahat na zádech.
Let stál za starou bačkoru
Let do Singapuru trval přes 11 hodin a byl o to horší, že jsem seděl u okna a tak jsem nemohl moc vyrážet na oblíbené procházky v zadní části Jumbo Jetu u záchodků. Usilovně a pravidelně jsem procvičoval nohy, o trombózu rozhodně nestojím. V Singapuru jsem zašel na přepážku a zajistil si na dalších letech sedadlo do uličky.
Stěhování v Brisbane
Zavazadla byla sice odbavená až do Darwinu, ale v Brisbane jsem je musel protáhnout celnicí. Dost se na mě vyřádili. Udělali několik kontrolních otvorů do obalu kola a zkoumali, jak je čisté. Potom mi rozbalili pracně zabalenou krabici, prohlíželi stanové tyče a kolíky, dokonce i podlážku stanu. Bojí se totiž zavlečení cizích semen do země. Naštěstí jsem to věděl a tak bylo všechno vyčištěno jako ze škatulky. Pouze na podrážce jedné cyklistické boty zůstalo vedle "kufru" nepatrné zrníčko hlíny. Celník měl radost, ze jeho práce měla nějaký smysl a běžel boty omýt. Takže pozor, do Austrálie jen s čistým vybavením.
Zavazadla jsem na vozíku protáhl k vnitrostátnímu odbavení a tam mi slečna mile sdělila, že kolo si jako nadměrný náklad musím na vnitrostátní terminál dovézt sám. Musel jsem se probojovat do přecpaného výtahu, kolo dovléci na stanici vlaku, dojet na terminál a tam kolo dotáhnout asi kilometr k přepážce nadměrných nákladů. Nakonec mě dorazil mladík, který to tam měl na starosti - nejdřív jsem musel kolo přinést k němu, aby nemusel udělat krok, a pak si ještě poručil, abych ho hodil na pás. Chtěl jsem ho poslat kamsi, ale pak mi došlo, že by mi ho mohl ještě někde za rohem poškodit. Odlet jsem stihnul s 5 minutovou rezervou, ani jsem si nestačil dát pivko.
Darwin
Prvním dojmem bylo vedro vskutku tropické. To jsem fakt zvědavý, jak se v téhle teplotě a vlhkosti bude jezdit. Kolo jsem smontoval před letištěm a plně naložen se vydal po velmi frekventované silnici do města, kde jsem měl v centru rezervován pokoj v hostelu. Začátky s plně naloženým kolem jsou vždy nejisté a tak pro mě bylo vysvobozením, když jsem narazil na cyklostezku. Udělal jsem si pěkný výlet okolo pobřeží a postupně začal získávat jistotu.
Centrum je obklopeno parkem
Město nemá žádné historické pamětihodnosti. V roce 1902 se o to postaral cyklon Tracy. Ve druhé světové válce byl Darwin jediným městem, které bylo napadeno japonským leteckým útokem. Byla při něm potopena válečná loď USS Peary, v parku na pobřeží je památník.
Darwin je hlavním městem státu Severní teritorium a je v něm také parlament. Pěkná budova leží obklopená palmami, uvnitř se o prázdninách dělá nutná údržba.
Krmení ryb
Hlavní cílem pobytu bylo nakoupit jídlo, palivo do vařiče a získat co nejvíce informací o další cestě. Přesto jsem neodolal a navštívil zdejší populární atrakci - krmení ryb. Koná se vždy za přílivu. Chleba na krmeni je v ceně vstupného. Ryby si už navykly a velká hejna jich připlouvají k lidem, plavou mezi nohama turistů a nechají se krmit z ruky.
