Dvojice polárníků, která přesně před týdnem "dobyla" severní pól, je doma! Dlouhé čekání na Špicberkách, nedodělaná přistávací plocha na Barneo, až šedesátistupňové mrazy posílené silným větrem nebo pohybující se ledovec, ... To vše komplikovalo Petru Horkému a Mirku Jakešovi cestu k pólu. Ale i přesto dorazili k pólu oproti plánu dokonce o den dříve, 12. dubna. První problémy řešili Petr s Mirkem už na základně na Špicberkách. Tam je uvěznilo na pár dní nepříznivé počasí a nedodělaná přistávací ledová plocha na stanici Barneo. Ale komplikace se nevyhnuly Horkému s Jakešem ani později. Na prvních kilometrech k severní točně bojovali nejen s velkými mrazy a silným větrem, ale hlavně s pohybující se ledovou plochou. Po hodinách chůze "stáli" pořád na místě. "Člověk dře jak Bulhar a pořád zůstává na fleku," líčí situaci Horký. Navíc cestou narazili na "ztraceného" ekvádorského horolezce Pepe Jijóna, který by byl bez jejich pomoci v polárních pustinách odsouzen k smrti. Kvůli němu udržovali pomalé tempo a chvílemi už bojovali s myšlenkou, že na pól nedorazí včas. Ale nakonec "dobyli" severní točnu ještě o den dříve. Zpoždění je provázelo i cestou do Prahy. Jejich letadlo dorazilo s více než hodinovým zpožděním. Ale náladu jim to nezkazilo. "Obrovská radost, psychika dobrý. A protože tu první půli jsme nešli tak rychle, tak ani není žádná strašná únava," řekl Blesku po příletu Petr Horký. A co ekvádorský parťák Pepe? "Super kluk, on umí. Při lepším počasí by pravděpodobně cestu zvládl. Vyměnili jsme si spolu emaily a jsme přátelé," vzpomněl Horký na Jijóna. A nejbližší plány? "Do pondělí budu odpočívat," říká Petr.