9°C
Lze předpokládat, že využíváte leteckou dopravu často, vzhledem ke své profesi i úspěchům v zahraničí… Létáte rád?
Létání mě baví, pokud letím někam dál a letadlo je prostorné. Pak je to odpočinek, protože mi nikdo nevolá. Vždy si ale musím dokoupit větší prostor, abych se do letadla vešel. U některých společností je lepší business class, jinde zase economy plus nebo stačí jen lepší sedadla. Se svými dvěma metry a 112 kily se nevejdu jen tak někam.
Jak často využíváte vzdušnou dopravu a kam nejčastěji cestujete?
Tak desetkrát za rok a nejčastěji létám do Ameriky. Poslední dobou ale i častěji a někdy i jen na jednu schůzku a zpět, což je dost náročné. Letos si létání vůbec užiju, protože chystám jeden velký projekt v USA.
Co si na letu nejvíc užíváte?
Klid a dobrou obsluhu. Rád si dám vínko a kouknu na film, i když jen na malé televizi. Do kina se totiž moc často nedostanu, takže se na plno snímků podívám alespoň v letadle.
Vzpomenete si, kdy jste letěl vůbec poprvé v životě, při jaké příležitosti a do jaké destinace? A jaké to ve vás zanechalo pocity?
Poprvé jsem letěl se sestrou a mamkou do Bulharska. Bylo mi asi 13 let. Měl jsem pak celý týden zalehlé uši a strašně jsem se netěšil na cestu zpět. A opět mi uši zalehly a tak se létání dostalo na seznam věcí, které jsem nemusel. Pak jsem ale dost létal s judem po celém světě a nějak jsem si zvyknul.
Odhadnete, kolik letových kilometrů či mil máte již nalétáno?
To vážně nevím, ale procestoval jsem toho hodně. Jako sportovec a pak i s filmem. Myslím, že to bude něco okolo 300 tisíc mil.
Jak nebo čím obvykle trávíte čas v letadle?
Většinou pracuju do chvíle, než se mi vybije notebook. To bývaly tři hodiny, ale dnes už mi vydrží i hodin osm. Když se vypne, sleduju film nebo čtu. Teď nejvíc knihy o dětech a jejich výchově. To mě baví a zajímá. A opravdu to funguje.
Vybíráte si konkrétní let, který využijete, i podle jiných pravidel, než je čas odletu?
Většinou je to má zkušenost s prostorem v letadle. Každá společnost má jinak velká místa a prostor před nimi. Jsou v tom opravdu velké rozdíly a vzhledem k mé velikosti jsem toho musel dost vyzkoušet „na vlastní kůži“, než jsem zjistil, s kým létat nemohu. Jednou jsem celou dobu vlastně napůl stál. Místa na nohy bylo tak málo, že jsem si prostě nemohl sednout. Byl to šestihodinový let a v té samé pozici jsem i vystupoval, protože jsem se nedokázal narovnat. Strašný zážitek. Poslední roky jsem už ale v klidu a létám většinou s českými aerolinkami. Já mám obecně rád české věci.
Využíváte při létání nějakých moderních technologií, např. pro samoodbavení, aplikací pro zajištění parkování na letišti, rezervaci letu atd.?
Postupně se to už začínám učit, zatím jde třeba o elektronické letenky nebo parkování. Mám svého agenta, který se o vše stará, takže rezervace neřeším. Jen všem v telefonu ukazuju, že je mám.
Jak trávíte čas při čekání na svůj vzdušný spoj?
Většinou si zajdu na jídlo a nakoupím dárky dětem a rodině. A pak většinou řeším něco v mobilu. Jelikož jsem si teprve před dvěma týdny našel cestu k Facebooku, tak budu teď brouzdat na něm. Ještě se to učím, ale je to jiný svět, který má něco do sebe. Takže pokud by někdo chtěl, tak mě tam najde pod mým celým jménem. Jen pozor, zjistil jsem, že existuje spousta mých falešných profilů, takže hledejte tam, kde je napsáno, že se jedná o jediný oficiální facebookový profil.
Pokud cestujete s dětmi, přizpůsobujete jim výběr letu? Jak je zabavíte na letišti či v letadle?
Snažím se vždy vybrat takový let, aby v letadle nemusely moc spát. To jim úplně nevyhovuje, a tak je třeba je zabavit. Naštěstí jsou hodné, povídáme si nebo hrajeme nějaké hry. A když už je to hodně dlouhé, tak dostanou do ruky tablet. Ten většinou zabere, protože je u nás vzácný.
Podle jednoho z dávných rozhovorů jste se se svou životní partnerkou seznámili na ruzyňském letišti. Zapsalo se to nějak do vašeho společného života, třeba tím, že v tento den odlétáte každý rok stejným směrem jako tenkrát?
Je pravda, že jsem se do své ženy zamiloval na letišti během jedné vteřiny. Vždycky jsem věřil na lásku na první pohled a to se mi splnilo. Jeli jsme tenkrát na zájezd na Kanáry a těm jsme zůstali věrní, takže vlastně se dá říct, že to každý rok oslavíme na Kanárech. Ale den neřešíme. Jen ukážeme dětem hotel, kde jsme tenkrát bydleli, a zavzpomínáme, jaké to bylo.
Létá ráda i vaše paní?
Má ráda cestování obecně, takže i létání. Sem tam ji někam vyšlu samotnou, aby si cestování trochu užila a taky ten klid, který je s tím spojený, když nemusí člověk řešit další věci.
Kam se chystáte letět v nejbližší době?
Jsem právě v přípravách historického velkofilmu o Janu Žižkovi, který produkuji a budu ho i režírovat. Právě díky tomu teď hodně létám do Ameriky, kde mám partnery. Jedním z důvodů, proč jsem se do takového tématu pustil, je i propagace České republiky v zahraničí. Tak doufám, že do Čech přivede hodně turistů. Stylově bych chtěl udělat velkofilm typu Statečné srdce nebo Poslední samuraj. Bude to hodně práce, ale těším se na to.
A film o Žižkovi budete natáčet jen v Čechách, nebo i ve vzdálenějších destinacích – kolik toho kvůli němu nalétáte?
Film se celý bude natáčet u nás, ale budu létat po celém světě a dělat casting na hlavní role. To mi teď zabere asi nejvíc času. Je to ale český film, tak chci dát samozřejmě šanci především českým hercům a lidem, kteří by si ve filmu prostě jen chtěli zahrát. Nemusí to být herci, ale kdokoli, kdo má chuť a je to třeba i jeho sen. Hledám taky bojovníky. To by měli být lidé, kteří buď umí s mečem, nebo jsou sportovci, ideálně dělají bojové sporty a mají chuť být u toho. Všechno bude na mém Facebooku.
A co rodina?
Na rodinu rozhodně nezapomínám, poletí teď v létě se mnou. Bude to práce i dovolená dohromady. Důvod cesty zatím nemůžu prozradit, ale týká se to jiného filmu, který v USA produkuji. Mám z toho obrovskou radost a brzy už budu moci říct více.
Je pro vás letadlo bezpečné? Jak moc řešíte bezpečnost svou či své rodiny?
Pro mě jsou letadla tím nejbezpečnějším dopravním prostředkem spolu s vlaky. Kola, auta nebo motorky považuji za dost nebezpečné, a proto sám jezdím opatrně. A co se týká bezpečnosti rodiny, tu beru hodně vážně. Dokonce pořádám i bezpečnostní akce pro děti, kde se řeší nejen bezpečnost v rámci silničního provozu, ale i ve zcela běžném životě. Teď mě například zaujal Klíšťák, přípravek, který zneškodní přisáté klíště, ještě než ho vytáhnete. Díky tomu do těla nevypustí látky, které způsobují klíšťovou encefalitidu či boreliózu, což se většinou stává právě při vyndavání.
