Jediný větrný mlýn v Česku, který nemlel obilí
Lopatky větrného mlýna už z dálky lákají návštěvníky. Jsou vyrobeny z původních materiálů a za dodržení původních procesů. Nebylo jednoduché je znovu udělat, ale povedlo se. Dokonce tak, že jsou plně funkční, pohání je elektromotor. Větrný mlýn není jen technická památka, která potěší milovníky a obdivovatele starých řemeslníků, ale je opravdovým českým unikátem. Člověk by řekl, že se ve mlýně mlelo obilí, ale kdepak. V tom třebíčském se drtila stromová kůra. Potřebovali ji místní koželuhové na vyčinění kůží. V 19. století ještě nepoužívali různé chemické přísady, ale právě tříslo získané pomletím kůry.
Třebíčští koželuhové si postavili vlastní mlýn na mletí třísla
Tříslo pro koželuhy v Třebíči zpracovávaly vodní mlýny. Využívaly dobu, kdy nemlely mouku. Pro mlynáře to bylo výhodné, protože za tříslo dostávali více zaplaceno. Poptávka po třísle od počátku 19. století však výrazně narůstala. Tříslo se do Třebíče muselo vozit nejen z okolních obcí, ale i ze vzdáleného Znojma. Třebíčští koželuhové se proto rozhodli postavit si vlastní mlýn. Původní plán počítal s dřevěnou stavbou, ale protože hrozilo nebezpečí požáru, mlýn nakonec postavili z kamene a cihel. Investory větrného mlýna byli majitelé koželužských dílen bratři Karel a František Budischowští. Větrný mlýn postavili v roce 1836 a ke svému účelu sloužil desítky let. Potom jeho práci nahradil parní stroj. Zkrátka, vývoj se nedá zastavit. O tříslu a o řemeslu zvaném koželužství se více dozvíte v expozicích přímo ve větrném mlýně.
Sloužil také jako bydlení pro chudé
Už během první světové války v něm nacházeli útočiště chudí lidé. Interiéry přestavělo město na tři malé byty. Poslední nájemník se odstěhoval v roce 1977. Právě sociálnímu bydlení a obyvatelům mlýna se věnuje další z expozic.
Větrný mlýn se stal novou dominantou Třebíče
Do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky zapsali úředníci větrník v roce 1958. Částečnou obnovou prošel větrný mlýn v roce 1977, potom, co jej opustili poslední obyvatelé. Stavbaři tenkrát opravili pouze vnější plášť, střecha větrného mlýna byla opatřena malými železnými lopatkami, kterými otáčel elektromotor. Tato provizorní atrakce však dlouho nefungovala. Teprve po téměř čtyřiceti dalších letech se město Třebíč rozhodlo zásadně zrekonstruovat svoji výjimečnou technickou památku. Nepodařilo se sice obnovit původní mlecí zařízení, ale pozornost kolemjdoucích poutá nové impozantní větrné kolo i fasáda. Mlýn je přístupný pro veřejnost od června do srpna kromě pondělí každý den od 10 do 18 hodin.
O větrném mlýnu se dozvíte na www.vetrnymlyntrebic.cz,další skvělé tipy, co dělat v Třebíči, najdete na webu www.visittrebic.eu.
Přehled turistických cílů Vysočiny pak nabízí portál www.vysocina.eu.
