Šest kuriózních pomníků z celého Česka: Brněnský „falus“, proklínaná Špinarka, či boty TGM!
-
Pomník je umělecky ztvárněný objekt, který má veřejně připomenout historickou událost či významnou osobu. Pomníky ale mohou i pobavit. Přesvědčte se sami!
- 1.
BRNO: Orloj, nebo falus?
Hodinový stroj, známý jako brněnský orloj, byl na náměstí Svobody vztyčen v roce 2010. Šest metrů vysoká plastika ve tvaru projektilu vypouští každý den v 11 hodin kuličku coby symbol obrany Brna před Švédy. Mnohým ale připomíná spíš falus. S kritikou se setkala i pořizovací cena – 12 milionů Kč.
- 2.
KOLÍN: Pojďte, pane, budeme si hrát!
Pomníku se dočkala dokonce i dvojice hravých medvědů z animovaného seriálu Pojďte, pane, budeme si hrát!, který baví děti i jejich rodiče už přes 50 let. Potkat se s nimi můžete, kde jinde než v Kolíně, konkrétně u vstupu do lesoparku Borky na Zálabí. Kamenný památník doplňují dvě dřevěné sochy.
- 3.
OSTRAVA: Špinarka v dražbě
Rozporuplné reakce vyvolává od své instalace v říjnu 2018 socha Věry Špinarové (†65). Zpěvačka, od jejíž smrti uplynuly v březnu tři roky, si totiž není moc podobná. A v Husově sadě v Ostravě už dlouho nebude… Radnice se rozhodla bronzovou plastiku od Davida Moješčíka prodat v dražbě!
Videodélka: 02:58.73Video se připravuje ...Odhalení sochy Věry Spinarové Karel Janeček, Blesk
- 4.
HRÁDEK U ÚJEZDA: Chodský pes
Největší psí sochu v ČR objevíte na kopci Hrádek u Újezda na Domažlicku. Přes osm metrů vysoký Chodský pes je uvnitř dutý, úzkými dvířky se mohou zejména děti protáhnout dovnitř a pak skrz tlamu vykouknout ven. Dílo sochaře Michala Olšiaka z roku 2011 upomíná na chodské strážce hranic Psohlavce a jejich věrné čtyřnohé druhy.
- 5.
KUNŠTÁT: Boty TGM
V Rudce u Kunštátu stávala 14metrová socha T. G. Masaryka. Za čtyři měsíce ji z pískovce vysochal Stanislav Rolínek. Přestože se ji za nacistické okupace snažil starosta Burian s dalšími vlastenci ochránit, z prezidenta Osvoboditele zbyly jen boty na podstavci. Válku přečkaly pod vrstvou písku.
- 6.
DAČICE: Kostka cukru
Za vším hledej ženu! Kdyby se Juliana Radová nezranila při sekání cukrové homole a neobořila se na manžela, ředitele cukrovaru Jakuba Kryštofa, aby vymyslel něco praktičtějšího, nezačali by roku 1843 v Dačicích jako první na světě vyrábět kostkový cukr. A nestál by tam ani pomník ve tvaru kostky…