18°C
Jak to, že zde Kačer nikdy nebyl? „Zvali mě, ale já se v tom neviděl, tak mě pak zvát pochopitelně přestali. Pro mě je to moc velký ruch, lidé tu mají mnoho povinností,“ prozradila Blesku filmová legenda, která po uvedení snímku odjela zase zpátky do Prahy. Vřelé přijetí publika jej ale viditelně potěšilo a měl pocit, že si to film, jeho tvůrci i herečtí kolegové zaslouží.
„Jsem tu, abych mohl mluvit o Janě Brejchové. Viděl jsem hodně skvělých hereček, možná jedna nebo dvě byly neobyčejně nadprůměr, a Jana je jedna z nich. Bohužel je hodně nemocná a nechce nikoho vidět,“ přiznal Kačer, pro nějž ale bude Jana vždy tou hvězdou, kterou kdysi poznal.
Ve filmu Každý den odvahu spolu dokonce mají postelovou scénu, kterou točili hned zpočátku filmování. „Jana byla bezvadná, dokonalá profesionálka. Asi nějak vytušila, že se stydím. V té scéně se vrací z koupelny, takže byla celá nahatá, namydlila se a jak se na mě vrhla do postele, byl jsem celý zmáčený, jako štědrovečerní kapr. Ani jsem ji nemohl pořádně zmáčknout, byla jako naolejovaná. Byl jsem překvapený, pletl jsme slova, ale Evald to celé natáčel, a proto to bylo tak autentické. Moje chyby v textu se vystřihaly a použilo se to. Podruhé už by se to takto spontánně nenatočilo,“ zavzpomínal herec na natáčení před šedesáti léty. Film o deziluzi a morálním vystřízlivění teplického dělníka ale potom kvůli nepřízni režimu skončil v zapomnění.
Kačer zavzpomínal i na svého kolegu a kamaráda Josefa Abrháma, od jehož smrti už uplynul rok a půl. „Týden předtím byl u mě, netušil jsem, že umře. Byl pohublý, málo mluvil, ale slušelo mu to, vypadal jako takový renesanční stařec. Říkal jsem si, že je to dobré, dokud tu je a mohu mu zavolat, je všechno v pořádku. Teď už tu není,“ dodal smutně.
Jan Kačer Petr Macek, Lukáš Červený
