Dnešní Mezinárodní festival Karlovy Vary začínal v jiném lázeňském městě. V roce 1946 se uskutečnila první nesoutěžní filmová přehlídka, ze které se měl časem stát slavný festival, v Mariánských Lázních.
Začátek soutěže na MFF Karlovy Vary
Prvním soutěžním ročníkem se stal ten třetí, konaný v roce 1948. O jeho pořádání se už Mariánské Lázně dělily s Karlovými Vary. O cenách rozhodovala původně národní porota, které předsedal budoucí dlouholetý rektor pražské Akademie múzických umění Antonín Martin Brousil. Prvním oceněným filmem se pak stal snímek Osvětim polské režisérky Wandy Jakubowské.
Od 5. ročníku, konaném v roce 1950 se filmový festival již definitivně přesunul do Karlových Varů. O rok později navíc v porotě poprvé zasedli i zahraniční umělci.
Střídání s festivalem v Moskvě
Do roku 1958 se s výjimkou let 1953 a 1955 konal festival každoročně. V roce 1956 byl festival organizací FIAPF zařazen do kategorie A. Z politických důvodů ovšem bylo rozhodnuto, že tehdejší socialistický blok by měl mít pouze jeden takový festival. Po vzniku mezinárodního filmového festivalu v Moskvě proto bylo rozhodnuto o tom, že se karlovarský festival bude střídat s moskevskou přehlídkou.
Takto pokračoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary až do konce komunistického režimu. V roce 1968 přišly změny v organizaci poroty pro 16. ročník. V čele autorské poroty, která nahradila hlavní porotu, Brousila vystřídal italský scénárista Cesare Zavattini. Navíc kromě hlavní poroty zasedla i herecká porota vedená Miroslavem Horníčkem a technická porota, v jejímž čele usedl Claude Soulé.
Toto uspořádání ovšem vydrželo pouze do dalšího ročníku. Na 17. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary v roce 1970 znovu zasedla hlavní porota a v jejím čele legendární český režisér Karel Zeman. Při 18. ročníku byl ovšem zpět v čele Brousil.
Toho v čele poroty vystřídal na 26. ročníku MFF Karlovy Vary v roce 1984 Dušan Roll. Ten v čele vydržel i na následujícím ročníku. V roce 1988, kdy se pořádal 26. ročník festivalu jej ovšem nahradil scénárista Čingiz Ajtmatov ze Sovětského svazu.
Hotel Thermal se stavěl kvůli festivalu
Festival i výrazně zasáhl i do architektonické podoby centra Karlových Varů. Tomu v současnosti dominuje brutalistní stavba hotelu Thermal. Ten totiž vznikl, aby měl Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary důstojné zázemí.
Výstavba probíhala od šedesátých let podle návrhu architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Otevřel se ovšem až před zahájením lázeňské sezóny v roce 1977.
Šestnáctipatrový hotel disponuje mimo jiné velkým kinosálem, kam se vejde přes tisíc lidí, kromě toho má ovšem i řadu dalších sálů a konferenčních salonků, dvě restaurace a další vybavení.
Historie hotelu Thermal. Srdce Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Videohub
Porevoluční změny
27. ročník v roce 1990 se stal prvním, který se konal po Sametové revoluci. V čele poroty usedl režisér Lindsay Anderson z Velké Británie. porota pod jeho vedením ovšem nevybrala žádný film, který by mohl obdržet Křišťálový glóbus.
Asi nejzásadnější změna ovšem přišla v roce 1994. Tehdy se stal ředitelem festivalu herec Jiří Bartoška a jeho pravou rukou Eva Zaoralová. Pod jejich vedením se festival znovu začal pořádat každý rok a především z něj udělali událost, kterou si nenechá ujít řada zahraničních hostů. Eva Zaoralová ovšem bohužel zemřela v březnu 2022.
Ročníky KVIFF a jejich vítězové
Ročník |
Rok konání |
Křišťálový Glóbus |
1. |
1946 |
nesoutěžní ročník |
2. |
1947 |
nesoutěžní ročník |
3. |
1948 |
Osvětim (Polsko) |
4. |
1949 |
Stalingradská bitva (SSSR) |
5. |
1950 |
Pád Berlína (SSSR) |
6. |
1951 |
Rytíř Zlaté hvězdy (SSSR) |
7. |
1952 |
Nezapomenutelný rok 1919 (SSSR) |
8. |
1954 |
Věrní přátelé (SSSR) |
9. |
1956 |
Kdyby všichni chlapi světa (Francie) |
10. |
1957 |
Pod Rouškou noci (Indie) |
11. |
1958 |
Tichý Don III. (SSSR) |
12. |
1960 |
Serjožka (SSSR) |
13. |
1962 |
Děvět dnů jednoho roku (SSSR) |
14. |
1964 |
Obžalovaný (Československo) |
15. |
1966 |
Nebyl udělen |
16. |
1968 |
Rozmarné léto (Československo) |
17. |
1970 |
Kes (Velká Británie) |
18. |
1972 |
Zkrocení ohně (SSSR) |
19. |
1974 |
Romance o zamilovaných (SSSR) |
20. |
1976 |
Kantáta o Chile (Kuba) |
21. |
1978 |
Stíny horkého léta (Československo) |
22. |
1980 |
Snoubenka (NDR) |
23. |
1982 |
Mexiko v plamenech - Rudé zvony (Mexiko/SSSR) |
24. |
1984 |
Lev Tolstoj (SSSR/Československo) |
25. |
1986 |
Ulice umírání (Austrálie) |
26. |
1988 |
Ibiškové městečko |
27. |
1990 |
Nebyl udělen |
28. |
1992 |
Krapačuk (Španělsko/Francie/Belgie) |
29. |
1994 |
Můj rodný bratr (Španělsko) |
30. |
1995 |
Jízda (ČR) |
31. |
1996 |
Kavkazský zajatec (Rusko) |
32. |
1997 |
Můj růžový život (Belgie/Francie/Velká Británie) |
33. |
1998 |
Srdce na dlani (Kanada) |
34. |
1999 |
Janini přátelé (Izrael) |
35. |
2000 |
Já, ty, oni (Brazílie) |
36. |
2001 |
Amélie z Montmartru (Francie) |
37. |
2002 |
Rok ďábla (ČR) |
38. |
2003 |
Okno naproti (Itálie, Velká Británie, Turecko, Portugalsko) |
39. |
2004 |
Takové děti (Itálie) |
40. |
2005 |
Můj Nikifor (Polsko) |
41. |
2006 |
Sherrybaby (USA) |
42. |
2007 |
Severní blata (Island/Německo) |
43. |
2008 |
Ukrutně šťasti (Dánsko) |
44. |
2009 |
Anděl u moře (Belgie/Kanada) |
45. |
2010 |
Moskytiéra (Španělsko) |
46. |
2011 |
Restaurátor (Izrael) |
47. |
2012 |
Henrik (Norsko) |
48. |
2013 |
Velký sešit (Maďarsko/Německo/Rakousko/Francie) |
49. |
2014 |
Kukuřičný ostrov (Gruzie/Německo/Francie/Česká republika/Kazachstán) |
50. |
2015 |
Bob a stromy (USA) |
51. |
2016 |
Rodinné štěstí (Maďarsko) |
52. |
2017 |
Křižáček (ČR/Slovensko/Itálie) |
53. |
2018 |
Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři (Rumunsko/ČR/Francie/Bulharsko/Německo) |
54. |
2019 |
Otec (Bulharsko/Řecko) |
55. |
2021 |
Strahinja (Srbsko, Francie, Lucembursko, Bulharsko, Litva) |
56. |
2022 |
Nadějné léto (Írán, Kanada) |