Známý divadelník Arnošt Goldflam se narodil rok po válce, 22. září 1946, a může tedy děkovat všem svatým, že jeho tatínka Ottu (†97) nezlomili ani nacisté v koncentračních táborech, ani sovětská tajná služba NKVD. Jeho houževnatý otec totiž přežil i dvě střelná zranění, která utrpěl jako voják Svobodovy armády při osvobozování Československa. Jeho syn se pak stal během normalizace členem KSČ. A údajně byl i agentem StB. Dnes toho ale prý lituje...
Tento brněnský rodák s židovskými kořeny studoval JAMU a nejdříve hrál v již neexistujícím satirickém divadle Večerní Brno. Nejvýraznější období jeho práce pak bylo působení v brněnském HaDivadle, kde začal také režírovat a postupně i psát vlastní hry. V osmdesátých letech pak začal být obsazován do filmových a televizních rolí. Asi největší ohlas mu přinesla role Arnošta ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág nebo Lustiga v pohádce Lotrando a Zubejda.
Goldflam byl v době normalizace členem KSČ, a v roce 1974 byl registrován Státní bezpečností (StB) nejprve jako „prověřovaná osoba“, poté jako „kandidát tajné spolupráce“... a nakonec dokonce jako „agent“ s krycím jménem Eisenberg - se zaměřením na problematiku sionistů. Spolupráci údajně podepsal, protože měl strach. Nikdy jim však nic neřekl a navíc působil v HaDivadle, které nelze rozhodně označit za prorežimní scénu.
„V tom režimu musel člověk zvážit, co mu ještě stojí za to a co už ne. A my jsme si mysleli, že nám to kvůli tomu divadlu za to stojí,“ vysvětloval své postoje po letech, během své návštěvy krajanů v Bruselu. „Lituji toho, třeba protože jsem byl i trošku blbej, ale říkám, zase pro mnoho lidí to mělo smysl, tak doufejme, že jsem toho tolik špatného neudělal,“ připustil. Za agenta se nikdy nepovažoval. „A kdo mě zná, ten ví, že je to blbost,“ zdůraznil v rozhovoru pro Český rozhlas.
Arnošt Goldflam (75): Zatím senilitu jenom hraju! Markéta Reinischová
O vymazání z archivů StB se nikdy nesoudil - na rozdíl od některých svých kolegů z umělecké branže. „Přišlo mně to úplně zbytečný. Konzultoval jsem to s odborníky a oni mi říkali, on to stejně skoro každej vyhraje, a jak se říká, je to trošičku prd platný,“ vysvětloval s nadhledem. „Na tuhle aféru nevzpomínám nerad. Kdybych to nezažil, tak možná že bych se nechal třeba zlákat do politiky v iluzi, že něco napravím. Ale to, čím jsem si prošel, mě naučilo určité pokoře,“ domníval se.
Arnošt Goldflam je v současnosti považován za jednoho z nejvýznamnějších českých divadelníků. Je držitelem několika divadelních i literárních ocenění, například Cena Alfreda Radoka, Magnesia Litera nebo ceny za hru pro Národní divadlo. Goldflam napsal více než 50 divadelních her a dramatizací a je také autorem knih pro děti a dospělé. Na televizních obrazovkách se objevil naposledy v seriálu Špunti na vodě či ve filmu Přání Ježíškovi.