18°C
Jana Skopečka sice proslavil převážně seriál Tři chlapi v chalupě, na kontě měl však více než 150 rolí. Po smrti manželky Věry Tichánkové (†93), dožíval v pražském domově seniorů Slunečnice. Dlouhé roky ovšem žil s nálepkou udavače StB. Když po sametové revoluci ministerstvo vnitra vydalo zákon o zpřístupnění svazků StB, ani ho nenapadalo, že by měl mít strach. Vždyť po roce 1968 nemohl několik let hrát, protože na rozdíl od jiných veřejně neschválil vstup sovětských tanků do Československa, a dokonce kvůli tomu napsal dopis Leonidu Brežněvovi.
Jenže na to všechno se rychle zapomnělo. Státní bezpečnost totiž Skopečka od roku 1978 vedla jako agenta. Jeho krycí jméno bylo Franta. Registroval ho odbor zabývající se bojem s takzvaným vnitřním nepřítelem. „Po listopadu mi někdo řekl, ty seš v seznamech StB. Řekl jsem, že je to blbost, kdo mě zná, tak ví, jakej já bych byl fízl...” řekl až pobaveným tónem při natáčení své 13. komnaty pro Českou televizi. Pro očištění svého jména musel jít až k soudu. „Nevím, proč bych měl umřít s takovou kaňkou na životě,“ prohlašoval.
Přestože soud vyhrál a ministerstvo vnitra muselo jeho jméno ze seznamů vyškrtnout, stigma udavače Skopečka zčásti pronásledovalo až do jeho smrti. Mnozí zkrátka neuvěřili, že na ně nedonášel. „Není dobrý pocit, když vám někteří lidé říkají – ty fízle. Neřeknou to, ale cítím to...“ stýskal si. Přitom nikdy nepopíral, že se s estébáky občas scházel. „Zavolali mi, sešli jsme se v Radiokavárně a bavili jsme se čtyřikrát za rok. Ale jen o filmu a o divadle. Věděl jsem, že je to StB, tak jsem nic neřekl,“ dušoval se.
Netajil se ani tím, že podepsal komunistickou antichartu, tedy dokument odsuzující Chartu 77. „Mé svědomí to nijak netíží, udělal bych to znovu. Nepovažoval jsem to za nic důležitého. Nebyl to žádný rozsudek smrti, jako se to stávalo za války nebo v padesátých letech. Nepodpisem by se nic nezměnilo. Jen bych zkomplikoval život sobě a svým blízkým,“ okomentoval zpětně své rozhodnutí pro Divadelní noviny.
Zemřel Jan Skopeček (†94): Ještě v devadesáti měl osm ženských! MIRKA DVOŘÁKOVÁ, LUKÁŠ ČERVENÝ, JAROSLAV BOUDA
Smrt ho obklopovala
Kromě negativního postoje široké veřejnosti se trápil i v osobním životě. V roce 2010 mu zemřela vnučka Natálka, které bylo pouhých 37 let. Lékaři jí o rok dříve našli tumor na mozku, bohužel jí však už nedokázali pomoct... „Bylo to velmi rychlé. Přišlo se na to pozdě, a tak nemoc postupovala ráz na ráz,“ vzpomínal na svou vnučku herec. Natálka žila se svou matkou, dcerou hereckých manželů Marií (68), ve Francii. Za prarodiči do Česka pravidelně každý rok jezdila na návštěvu, a tak se s ní stihli ještě naposledy rozloučit.
„Dva dny po posledním návratu domů z Prahy zemřela. Je pochována v Lyonu, tam se za ní asi už těžko vypravíme,“ posteskl si po její smrti Skopeček. Smrt Natálky byla pro všechny o to bolestivější, že po ní zůstaly dvě malé děti, jeho pravnoučata. A co více, jenom pár let poté zesnula Skopečkova manželka Věra, legendární představitelka „Černé kroniky“ z komedie Ať žijí duchové!, kterou herec přežil o pouhých 6 let. Zesnula v roce 2014.
Známá herečka trpěla těžkou formou cukrovky, často padala a prodělala zápal plic. Poslední měsíce prožila v domově důchodců. Jedno z jejích posledních přání bylo, aby si ji Skopeček na Vánoce vzal domů. Lékaři převoz ovšem vyhodnotili jako velmi rizikový... a tak se už s manželem doma nikdy neshledala. Po smrti ženy žil Skopeček sám - a od svých 90 let bydlel v pražském domově pro seniory. Tam ho proti jeho vůli nechala umístit dcera. „Dcera usoudila, že potřebuji od rána do rána lékařský dohled,“ zlobil se.
„Měl jsem tak krásný byt, ale dcera ho vrátila přes můj výrazný protest obci. Marie sem za mnou ani nejezdí, nevolá, žije v zahraničí, jsem jí úplně jedno,“ stěžoval si. Jediný, kdo ho z příbuzných navštěvoval, byl prý synovec Michal a párkrát se za svým kamarádem přijel podívat i kolega ze Tří chlapů v chalupě a kamarád Ladislav Trojan (†90). „Jinak jsem tu sám jak kůl v plotě,“ stýskal si herec, který si naposledy zahrál dědu Nováka v Kameňáku. Naposledy vydechl 27. července 2020 ve Fakultní nemocnici Bulovka.
