7°C
Ulevilo se vám, když z vás vyndali to „zlo“?
„Mně se doufám uleví, až mi moje lékařka řekne, že jsem zdravá a všechna léčba s tím spojená bude za mnou. Ale vždycky už asi budu trošku v pozoru, když půjdu na kontrolu, protože člověk už to znovu nechce zažít. A riziko, že se to vrátí, nejspíš je, jinak by kontroly nebyly.“
Přemýšlela jste, že byste si nechala z preventivních důvodů odoperovat prsa, jako to udělala třeba herečka Angelina Jolie?
„Přemýšlela. Pokud by mi to mělo aspoň z části zajistit zdraví, pak bych do toho šla. Je to sice velký a nepříjemný zásah, ale v dnešní době s tolika možnostmi plastické operace vám udělají krásná nová prsa. Všechno, o co člověk za dobu léčby přijde, je malá daň za to, že bude zdravý a v pořádku.“
Nádor vám zachytili včas, takže jste nebyla v přímém ohrožení života. To ale teď v době koronaviru jste, jelikož vám rakovina snižuje imunitu a patříte tak do nejohroženější skupiny. Máte strach?
„Nějak výrazně to nevnímám, nechci se zbytečně stresovat ještě koronavirem. Snažím se být doma a dávat si pozor, nosit roušku a neriskovat. Věřím tomu, že imunita oslabená je, pozor na sebe dávám a chytnout to samozřejmě nechci. To ale platí i na chřipku a jiná onemocnění, které by mohly zkomplikovat léčbu. Mám spíš strach o svou rodinu a blízké, nechtěla bych, aby byl někdo z nich nemocný.“
Od začátku jste se s nemocí prala statečně, mluvila o všem veřejně a vypadalo to, že si z toho téměř nic neděláte. Máte i dny, kdy si říkáte, proč zrovna já?
„Stavy ,proč zrovna já‘ jsem měla taky. Hodně dám na psychosomatiku, takže jsem příčiny, proč se mi to přihodilo, hledala i tímto směrem. Ale ta léčba je hrozně náročná, a kdo by dokázal být psychicky v pohodě 24 hodin denně po celou dobu, tak je borec. Myslím, že každý si minimálně jednou za svou léčbu pobrečí, bude naštvaný, zhroucený, otrávený. Patří to k tomu, ale člověk tomu nesmí propadnout.“
Proč jste neventilovala i tyto špatné pocity?
„Ventilovala, ale co nejméně. Lidé už se takhle rakoviny bojí a přilévat do ohně negativními myšlenkami mi nepřišlo vhodné.“
Jak jste proti těmto náladám bojovala?
„Jsem hodně v kontaktu s kamarády a nejbližšími lidmi a to byl a je jediný recept. A pak práce, ta je pro mě všelék na všechno. Už před rakovinou jsem věděla, že mě práce nabíjí a pomáhá mi. Myšlenka, že bych byla sama doma a jen přemýšlela nad rakovinou, mě děsí.“
Jenže teď doma jste, nepracujete, s přáteli se moc vídat nemůžete. Jak nyní ty špatné stavy zvládáte?
„Ty stavy jsou spojeny hlavně s tím, že se cítíte být nemožná, vypadáte, jak vypadáte a jste unavená. Když na mě teď přijdou chmury, řeknu si, že vypadám jako starý kamioňák. Ale v hlavě už vím, že za chvíli budu, doufám, ve své staré podobě se všema těma chlupama.“
Měla jsem pocit, že vám ztráta vlasů nevadí.
„Nejtěžší byl první moment, když mi řekli, že budu muset podstoupit léčbu a o vlasy přijdu. Samotné ostříhání už tak strašné nebylo a s dalším holením to bylo lepší a lepší. Našla jsem v tom i jisté výhody, protože mívám velké návaly horka, takže když se zpotím, hlavu otřu žínkou a za tři vteřiny jsem v cajku. A navíc můžu o půl hodiny déle spát.“
Aby se vám po tom ještě nestýskalo.
„Oholit to můžu vždycky. Teď jsem ve fázi, kdy to nechávám růst a těším se z každého milimetru.“
Často lidé začnou po vážné nemoci měnit svůj životní styl. Udělala jste i vy nějaké změny?
„Ta nemoc je taková celková čistka. Přijdete na to, na kom a na čem opravdu záleží. Ukončila jsem některé aktivity, které mě nebavily, ale dělala jsem je kvůli penězům nebo proto, že jsem se bála z nich odejít. Nedokázala jsem si představit, že bych nebyla jejich součástí, i když mě vysávaly. Ale konkrétní být nechci.“
Jak nyní řešíte výpadek příjmů?
„Jsem od táty naučená, že si mám peněz vážit a šetřit si. Takže jsem si už několik let šetřila, abych vždycky měla rezervu. Teď doufám, že mi to vydrží, než se divadla zprovozní. Jako většina lidí jsem se uskromnila a čekám, až se budu moci vrátit do práce.“
Když ale máte sníženou imunitu, asi byste neměla hrát a natáčet, jakmile to bude možné.
„Natáčela a hrála jsem i v době, kdy jsem chodila na chemoterapie a měla jsem sníženou imunitu určitě víc než teď.“
Teď je tu ale doba koronavirová a nedoporučuje se nemocným chodit mezi davy.
„Tak to se nedoporučovalo ani během chřipkové epidemie. Budu na sebe opatrná, dávat do sebe céčko, nosit roušku a to je asi všechno, co pro to mohu udělat. Nenechám se zastrašit nějakou nemocí natolik, abych nemohla chodit do práce, když už budu mít tu možnost. Dělám vše pro to, abych byla v pořádku, zdravá. Pozor na sebe dávám, ale do práce chodit přeci musím.“
VIDEO: Velká proměna Aničky Slováčkové v Ordinaci!
Velká proměna Aničky Slováčkové v Ordinaci! TV Nova
