Říká se, že k lásce k levanduli se musí dozrát, podobně jako člověk přijde na chuť olivám. Vůně levandule je univerzální a unisexová, vhodná pro muže i ženy, proto se od nepaměti přidává do parfémů i krémů na holení. Pohled na rozkvetlý levandulový keřík je uklidňující, a což teprve, když začneme rostlinu opravdu užívat k léčení!

Jak ji pěstovat na zahradě?

„Na stejném stanovišti můžeme levanduli pěstovat velmi dlouhou dobu, klidně i více než deset let. Obecně platí, že čím méně se o ni staráme, tím lépe roste. Levandule je relativně nenáročná, ale nesnáší přemokření, takže jí nevyhovují místa s vysokou hladinou spodní vody,“ radí Pavel Beran ze Subtropického zahradnictví Kruh. 

Levandule proto ocení slunné stanoviště s hlinitopísčitou půdou a mírnou zálivku. Pěstovat ji můžete ze semen, která si předpěstujete v pařeništi, malé rostlinky vyklíčí během čtyř až pěti týdnů. Na venkovní záhon je pak přesaďte, až budou mít zhruba 8 až 10 centimetrů, do sponu zhruba 50 centimetrů.

Další možností je nakoupit si už předpěstované sazenice levandule a vysadit je přímo na záhon. Anebo si nařízkujte už starší sazeničky, kdy z delších větviček odstřihnete 10 až 15 cm dlouhé vršky.

Kdy a jak stříhat levanduli?

Venkovní levanduli je nutné pravidelně zastřihovat, neměla by vyrůst do vysokých keřů, které se zespoda vyholují a není na nich žádná nať. Při zastřihování keřů stříhejte stonky tak, aby na nich zůstala zeleň, jinak keře už neobrostou. A kdy provést střih?

• První na jaře podle počasí během dubna (na zkrácené větvi by měly zbýt tři zdravé páry listů s pupeny).

• Další střih udělejte během sklizně kvetoucí natě na přelomu června a července.

• Do třetice pak levanduli ostříhejte během podzimu, pokud keře narostou, případně znovu rozkvetou. Dobře zakořeněná levandule by měla vydržet i mráz, případně ji můžete ochránit netkanou textilií.

Účinky: Odpuzuje hmyz, uklidňuje nervy

Levandule je sympatická každým coulem. Zbožňují ji motýli i včely, proto se jí říká „medonosná“. Umí odpuzovat nepříjemný hmyz, jemuž její silice nevoní. Když si ji vysázíte pod okny nebo kolem lavičky, budou vás míň obtěžovat mouchy a komáři. Někdo stříká parapety nebo záclony levandulovou esencí, provoní se tím místnost a hmyz odletí v dál. Velké uplatnění má nejen v kosmetice a parfémářství, ale i jako opravdová léčivka. Už jen vdechování levandulové vůně uklidňuje nervy, odhání stres a úzkost a zlepšuje spánek, proto se její květy dávají třeba do vonných polštářků.

Lavandin: Křížená levandule

Pokud chcete doma vyrábět kosmetické přípravky, sušit bylinky na odvary nebo si udělat levandulový olej, vysaďte na zahradě levanduli lékařskou. Jestliže vám stačí jen pohled na pěkné rozkvetlé keříky, které taky voní, i když trochu jinak, můžete si koupit kříženou levanduli neboli lavandin.

Použití levandule v historii

Egyptští balzamovači používali olej z ní k mumifikování zemřelých, zprávy o ní pocházejí i z antického Řecka a Říma, údajně se našla ve vykopaných Pompejích. Nebylo by to nic divného – této rostlině se dobře daří v teplých krajích, tudíž kolem Středozemního moře a vůbec na jihu Evropy musela růst běžně. A protože voněla, už tenkrát se používala k hygieně a k provonění šatů. Oblíbili si ji i lékaři, léčitelé a ranhojiči, ale také hospodyně a kuchaři, kteří ji používali jako koření do jídel.

Levandule na černou smrt i jako vůně králů

Během doby se rozšířila po Evropě, nejspíš díky římským výpadům, a pak i dál do světa. Někde se rozrostla tak, že je považována za plevel. Naši dávní předkové levanduli využívali při mytí, praní a koupání, prášek z levandule si sypali na vlasy, aby zahnali vši. Věřili také, že je rostlina ochrání i při morových epidemiích. Když se někde začala šířit „černá smrt“, hned se vysazovaly keříky levandule, aby lidé mohli využít léčivé silice a olej, ale hlavně aby se překryl zápach z mrtvých těl. Když už jsme u zápachu... Levanduli milovali i panovníci, kteří ji používali, aby královsky voněli. Obklopovala se jí třeba rozmarná Marie Antoinetta, a britská královna Viktorie nechávala dokonce napouštět nábytek levandulovým olejem.

Jak ji používali bylinkářka a chemik...

Oblíbená bylinkářka Maria Treben přidávala levanduli do čajových směsí proti poruchám spánku, na slabé nervy, proti nočnímu pocení, ale i jako prevenci mrtvice.

Na rostlinu nedal dopustit ani průkopník aromaterapie francouzský chemik René-Maurice Gattefossé. Traduje se, že se roku 1910 jako třicetiletý vědec popálil při práci a první, co ho napadlo, bylo strčit ruku do levandulového oleje. Celý udivený pozoroval, jak se rána rychle zhojila. Levandulový olej, který byl ceněn už od starověku, pak měli v tornách i vojáci během první světové války.

Věděli jste, že...

  • Obří levandulové plantáže nejsou jen ve Francii. Ty největší na světě najdete kupříkladu i v americké Kalifornii, na japonském ostrově Hokkaidó, u protinožců v Tasmánii, v Jižní Africe, Kanadě nebo Brazílii.
  • Ve světě, například v USA, se pořádají levandulové festivaly. Návštěvníci se na nich dozvědí, jak léčivku pěstovat, a také ochutnají všelijaké voňavé dobroty, levandulovou čokoládu, limonádu, zákusky… Oblíbená léčivka se přidává i do piva, zejména toho nealkoholického.
  • Anglicky se levandule řekne lavender a tohle slovo se vyskytuje i jako křestní jméno a příjmení. Jmenovala se tak třeba anglická tenistka Pinkie Barnes (1915–2012) pokřtěná jako Lavender Rosamund Marguerite Barnes. Dožila se 97 let. A americkému spisovateli Williamu Lavenderovi je 98 roků, takže tohle jméno asi nese dlouhověkost. I u nás ho najdeme, dle webu Kde jsme v ČR žijí dva nositelé příjmení Lavender.