Dřív se bez pár kapustiček neobešel žádný domácí vývar. I když jsme se nad ní v dětství někdy ošklíbali, tahle zelenina je vyloženě pro labužníky. Babičky věděly, že nejlíp chutná, když přejde na zahradě mrazem. Pro naše předky to byly vitaminy až do jara. Růžičková kapusta se sklízí, i když na ní leží čepice sněhu. Je ovšem trochu náročná, chce kvalitní půdu plnou živin, nejlépe prohnojenou už na podzim.

S kadeřávkem si poradí i méně zkušení pěstitelé. Taky on přečká zimu, dá se postupně odlamovat a nemá tak velké nároky na kvalitu půdy. Ocení ovšem dostatek živin, protože on sám nám spoustu živin přinese. Je to spolehlivec, který nám pomůže i v zimě udržovat zdraví.

21 tipů na nápadité zahradní dekorace, které vás dostanou! A zvládnete si je vyrobit sami

Dřív se běžně pěstovaly jak špenát – a to i dvakrát za sezonu – tak zajímavý a poměrně nenáročný mangold. Je to vytrvalá zelenina, můžete si vysít dokonce různě barevné odrůdy. Dopřejte mu pravidelnou zálivku a teplé stanoviště, postupně odřezávejte listy a mangold nenechte vykvést. Dá se použít místo špenátu, s jinou zeleninou, patří do polévek, mladé lístky do salátu.

Tuřín své označení získal díky tomu, že se snadno pěstoval, vyrostl skoro všude, obstojně zasytil a dodal tělu mnoho potřebných látek. Také dnes se tedy ochotně přiřaďme k zástupu chudých, není totiž nad tuřín. Dá se použít do polévek, zeleninových směsí, můžete ho kombinovat s masem nebo z něj zkuste hranolky. Miluje kyprou půdu a dobrou zálivku. Máte-li kvalitní sklep, vydrží vám celé měsíce.

Hodně podobná je vodnice, s tuřínem patří do stejného rodu, jsou to brukve. Taky vodnici uměly babičky „dostat ze země“ a poté upravit do chutných jídel. Můžete ji chroupat syrovou nebo nastrouhat do salátu, ale výborná je i dušená nebo zapečená. Její výhodou je, že roste podobně rychle jako ředkvička. Tu připomíná vzhledem, má ale jemnější chuť, třeba jako kedlubna. Když ji vysejete, za pár týdnů budete sklízet. Není ale dobré ji sít do přehnojené půdy. 

Možná pro vás prarodiče pěstovali malé červené ředkvičky a na záhonech měli taky větší ředkve, nejčastěji bílé, ale třeba i černé. Ty vám na chleba s máslem nedávali, ale spíš s nimi všelijak čarovali. Například je nakládali do medu nebo alkoholu. Pomáhali si tím léčit špatný žlučník, záněty, kašel, rýmu nebo nechutenství. Ředkev vyroste podobně snadno jako vodnice nebo ředkvičky. Milovníci východních kuchyní ji velice dobře znají, tahle zelenina se hodí i do salátů, pomazánek, zkuste ji udělat i k vepřovému místo zelí...

Patizony někteří neználci využívají jako dekoraci v domnění, že plody nejsou jedlé, ale to je škoda. Kdo si zvykl z patizonů vařit, nedá na ně dopustit. A ten, kdo zvládne pěstovat okurky nebo dýně, poradí si i s touhle zeleninou. Patizon chce hodně živin a pravidelnou zálivku. Můžete ho pak obalit třeba jako řízek a vzpomínat, jak vám ho servírovala vaše babička.

Tento článek pro vás připravil časopis Blesk Hobby. Další zajímavé informace a kreativní nápady najdete také v aktuálním vydání. Časopis koupíte v každé trafice nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE.