Kdy zasadit mečíky? 

Možná už uvažujete o tom, že je na čase zasadit do země hlízy mečíků, které od podzimu odpočívaly v chladné a suché komoře. „O termínu výsadby nerozhoduje kalendář, ale teplota půdy. Ta musí být vždy vyšší než 10 °C,“ upozorňuje Jiří Václavík, náš uznávaný šlechtitel těchto květin. „Vhodný čas připadá zpravidla na začátek května. Samozřejmě platí i pravidlo: čím dříve se dostanou hlízy do země, tím lépe; její teplota ale nesmí klesnout pod 10 °C.“

Zemina a stanoviště

Gladioly nejsou nijak náročné na půdu, nesmí být ovšem čerstvě vyhnojená chlévským hnojem. „Výhodou je spíše lehčí písčitá a propustná zem ve staré síle, nicméně porostou takřka všude. I v kamenité, mokré či těžší půdě. Podmínkou je jen stanoviště na plném slunci. Rozhodně je nesázejte třeba do polostínu,“ radí odborník. Při volbě vhodného místa je třeba vědět ještě jednu věc: mečíky nepatří do okrasné výsadby. Jsou to květiny určené k řezu do vázy. Jejich místo by proto mělo být v produkční zahradě. Na co dalšího byste měli myslet?

Dostatek hnojiva

Alespoň deset dní před výsadbou se vyplatí dodat do půdy základní dávku hnojiva. „Ideální je 50 g cereritu na jeden metr čtvereční. Granule rozhoďte na povrch záhonu a hned je zapravte hrabičkami do půdy,“ doporučuje Jiří Václavík. Další hnojení je možné v průběhu vegetace, nejlépe ledkem vápenatoamonným.

Výsadba: Jak hluboko a daleko od sebe?

„Samotná výsadba se provádí do řádků vzdálených od sebe 35 cm. V řádcích se pak hlízy ukládají jedna vedle druhé. Pokud jsou větší, můžete je dát na dno brázdy do trojsponu. Vždy ale platí pravidlo, že po slehnutí půdy by mělo být nad hlízami 10 cm země, proto je sázejte do brázdy hluboké přibližně 15 cm. Záhon pak řádně zalijte, ale půdu na druhou stranu zbytečně nerozmočte.“

Moření je nutnost

Ještě před výsadbou se vyplatí hlízy (i ty nově zakoupené v obchodě) zbavit suchých slupek. Zároveň každou zkontrolujte, a pokud některé vykazují podezřelé skvrny, případně jsou zcela nebo jen zčásti vyschlé, vyřaďte je. Přebrané hlízy sesypané do síťkovaného sáčku je dále vhodné smočit v mořicí lázni (po dobu 20 minut).

S ohledem na množství chorob, jimiž mečíky trpí, se dříve používal celý koktejl chemických přípravků. Jejich použití je však dnes zakázáno a nejsou ani v prodeji. „Použít nicméně lze roztok hypermanganu v kombinaci s přípravkem Rovral Aquaflo. Po vyjmutí se hlízy nechají okapat a ihned se vysazují na záhon. S výsadbou rozhodně neotálejte, nenechávejte hlízy ani oschnout, protože už druhý den začínají tvořit v podpučí kořeny,“ upozorňuje Jiří Václavík.

Jak urychlit kvetení?

Profesionální pěstitelé mečíků na celém světě běžně používají jeden trik, jak urychlit kvetení rostlin o týden až 10 dní. Hlízy měsíc před výsadbou vyjmou z chladírny. Tam je stálá teplota 10 °C kvůli nebezpečné třásněnce. Zvýší ji tak na 20 °C. Tento teplotní šok urychlí tvorbu květů, rostliny zároveň vytvoří v průběhu sezony větší hlízy. V následujících několika týdnech zbývajících do výsadby je nicméně nutné hlízy chemicky chránit před zmíněnou třásněnkou. V domácích podmínkách je však takové opatření nemožné. Teplotní ošetření hlíz proto zahrádkáři nepraktikují často.

Velikost nerozhoduje

Spousta pěstitelů se mylně domnívá, že veliké hlízy jsou u mečíků zárukou velkých a nejkvalitnějších květenství. Není to ale pravda. Odborníci vědí, že nejlepší výkon podají hlízy, které mají v průměru od 3 do 5 cm. Nicméně není žádný důvod se vyhýbat ani těm velkým. I ony uspokojivě vykvetou.

Nejčastější choroby

PENICILINOVÁ PLÍSEŇ: Lupenité obaly na povrchu hlíz jsou pokryté zelenomodrým povlakem, ale uvnitř jsou hlízy nepoškozené. Jde o povrchovou záležitost. Hlízy stačí nechat oschnout 30 minut na slunci. Problémy nepůsobí ani po výsadbě, protože v půdě nepřežije.

NAPADENÍ BAKTERIEMI PSEUDOMONAS: Na hlízách jsou zřejmé ostře ohraničené tmavé jizvy. Bakterie žijí běžně v půdě a rostlinám neškodí. Jakmile ale hlízu nakousne drátovec, napadnou ji a v případě silného ataku mečík zvolna hyne. Černé jizvy lze z poškozených hlíz snadno vyloupnout, ale spíše je dobré je vyřadit.

FUSARIÓZA: Jde o nejzávažnější chorobu. Po vyjmutí ze skladu je na hlízách k vidění v různých stadiích. Mohou být zcela vysušené, případně vykazují na povrchu hnědé skvrny, jež jsou měkké. Vždy je třeba je vyřadit. Pokud se jich dotknete, dejte pozor, abyste se nedotýkali dalších zdravých hlíz! Původce (houba z rodu fusarium) žije běžně v půdě hlavně tam, kde se gladioly pěstují roky po sobě.

BOTRYTIDA: Další závažná choroba, tu však na hlízách před výsadbou neobjevíte. A pokud ano, jsou vysušené a zvápenatělé. Poškození je zřejmé již na podzim krátce po uskladnění. Myslete na to, že napadené hlízy nesmí nikdy přijít do kompostu ani na záhony. Houba by se rychle rozšířila. Napadené gladioly na záhonech v průběhu léta postupně žloutnou, hnědnou a usychají.

SUCHÁ HNILOBA: Původcem je houba z rodu stromatinia. Šíří se půdou a rostliny ničí záhy po výsadbě (příznaky jsou vidět na konci května). Jsou stejné jako u botrytidy. Ochrana je obtížná: zárodky mohou v půdě přežít až 50 let.