Jak se v zimě starat o pokojovky, aby vydržely do jara? Musíte ohlídat tyto důležité věci!
-
Také vám každou zimu uhyne většina rostlin, které doma máte? Zřejmě někde děláte chybu. Naučte se o své pokojové květiny správně pečovat. A uvidíte, že přečkají bez úhony.
Rostliny jsou v zimě vysílené, a tudíž zranitelnější. K jejich dobrému růstu jsou důležité tři základní věci – vhodná teplota, dostatek světla a přiměřená zálivka. Jak na to? Čtěte dál, poradíme vám...
Autor: iStockNároky pokojových rostlin na teplotu vycházejí z prostředí jejich původních domovů. Zatímco v létě odpovídá teplota v bytě podmínkám, na něž je většina pokojových rostlin zvyklá ze své vlasti, v zimě mají mnohé s teplotou a vlhkostí vzduchu v interiéru problémy. Potřebují totiž nepoměrně chladnější prostředí, než nabízí vytopený obývák. Podle nároků na zimní teplotu se pokojovky dělí do tří skupin. První tvoří studenodomé rostliny, které vyžadují 3 až 10 °C. Nevytápěný prostor s dostatkem světla ocení např. většina kaktusů. Rostliny do poloteplých místností jsou původem subtropické a uvítají 8 až 15 °C a teplodomé druhy z tropických oblastí 18 až 25 °C. V obytných místnostech je ale teplota negativně ovlivňována nedostatkem světla, vlhkosti v ovzduší a malým prouděním vzduchu. Proto je potřeba podle tepla a světla usměrňovat zálivku a větrání. Mnohým studenodomým pokojovkám se tak docela dobře daří i v poloteplých pokojích, mají-li zajištěnou dostatečnou vlhkost vzduchu.
Extra tip:
- Ústřední topení nedělá pokojovým rostlinám dobře. Je proto potřeba pravidelně větrat, ale jen v horní části oken, protože rostlinám nesvědčí ani průvan a výkyvy teplot.
- Vhodným místem pro rostliny je stojan kousek od okna – chladný vzduch od okenních skel s nimi nebude v přímém kontaktu, ale mírně je ochladí.
- 1.
Dostatek světla
Autor: iStockExtra tip:
- Rostliny se snažte umístit co nejblíže k oknu, ideálně orientovanému na jih. V předjaří dejte pozor na možné popálení listů.
- Zejména rostliny s tuhými listy, jako například citrusy, jednou za 14 dní osprchujte vlažnou vodou. Zbavíte je tak prachu, který brání v přístupu světla.
- Před nástupem mrazů zajistěte očistu i samotným oknům.
- Jsou-li mezi rostlinami a oknem záclony, závěsy nebo žaluzie, nezatahujte je.
- 2.
Vhodná teplota
Autor: iStockZalévání je důležité pro růst a kvetení. V zimních měsících ale rostliny méně rostou, a proto potřebují mnohem méně vody. Omezit zálivku je důležité zejména na chladném místě, naopak ve vytápěných místnostech je potřeba zalévat více. Je ovšem třeba vycházet z různých nároků rostlin na zálivku – některé, například kaktusy, potřebují vody velice málo, jiné, třeba šáchor, se bez ní neobejdou. Obecně ale platí, že by substrát před zálivkou měl být proschlý a rostliny se nesmějí přelévat. Hodinu po zalití je proto potřeba vodu z podmisky vylít. Kořeny rostliny stojící trvale ve vodě nemají přístup ke kyslíku, uhnívají a odumírají. Nutné je naopak zvýšené zvlhčování vzduchu – vzdušná vlhkost by měla být min. 60 %. K zalévání i rosení poslouží nejlépe odstátá voda pokojové teploty.
Extra tip:
- Hodně suchý vzduch v interiéru lze rostlinám zvlhčit rozmístěním misek s vodou mezi květináče, položením mokrých ručníků na radiátory nebo postavením květináčů na keramzit částečně ponořený do vody.
- Rostlinám s velkými listy prospěje otření prachu nebo jejich rosení vodou z rozprašovače.
- 3.
Přiměřená zálivka
Autor: iStockRostliny v zimním období téměř nepotřebují živiny. Vypustit je potřeba zejména dusík, který podporuje růst. V zimě se proto doporučuje nehnojit je do doby, než se dny začnou opět prodlužovat.
- 4.
Minimum hnojiva
Autor: iStockČasto se mluví o tom, že rostliny v zimě spí. Není to však pravda, jedná se jen o zpomalený růst vlivem klimatu. U většiny pokojovek začíná vegetační klid na podzim a trvá zhruba do poloviny února. Způsobuje ho úbytek denního světla i venkovního tepla nebo chladnější místnost v době, kdy se ještě netopí. Rostliny reagují zpomalením životního cyklu, z čehož plyne, že jim postačí mnohem menší zálivka než dosud. Neměly by být vystaveny ani výraznějším teplotním výkyvům. Vegetační klid neprobíhá ale u všech rostlin stejně.
Rostliny kvetoucí brzy zjara, např. klívie, vyžadují pravidelnou zálivku, aby zůstaly ve vegetační fázi. Mají totiž dužnaté kořeny na rozdíl třeba od amarylis, jejíž cibule je možné ponechat několik měsíců bez vláhy. V přírodě může běžný vegetační klid nastat i během sezony. Loňské dlouhotrvající letní sucho vnímala řada rostlin jako vegetační odpočinek a za příznivějšího podzimního počasí nečekaně vykvetla. Toho se využívá v květinářství při uměle vyvolaném kvetení některých prodávaných květin. Včasné omezení zálivky následované zvýšenou teplotou a vlhkem podnítí jejich růst.