8°C
Spoustu let jste bydlela v domě, před rokem jste se přestěhovala do bytu, jaké to je?
Jaké to je? Děsné. Byla jsem zvyklá na zahradu, ráno v nočním triku pěkně teráska a kávička. Samozřejmě, každé to ráno jsem si říkala, že musím posekat...
Jenže moje kozy, které jsem tenkrát chovala, byly vždy na prvním místě. Krmení, dojení, očista kozího hrádku a mazlení. Byly ochočené. A potom u slepic vybrat vajíčka. Takže tráva čekala, až přerostla. Co si budeme říkat, spoustu věcí jsem při stěhování prodala nebo rozdala. Do bytu 3+1 se některé věci narvat nedají. I teď mám sklep našlapaný pod strop. Ale věřím v to, že jednou ve svém domě, jako babička, tu kávu na terase budu píti zase.
Přesto – splňuje byt všechna očekávání?
Nesplňuje. Kuchyni s obývákem mám moc ráda, je to centrální prostor a funguje tak. Ale právě kvůli kuchyni jsem musela zmenšit koupelnu, která je ovšem teď tak maličká, že mě to rozčiluje. Denně.
Trávíte v kuchyni čas, když už je tak pěkná?
No jasně. Já tu hodně peču, připravuji i pořad, že tu právě budeme péct borůvkové laskominy. Takže teď neustále peču koláče přátelům a kamarádům.
Kuchyňskému pultu vévodí historická váha, používáte ji?
Nepoužívám, ona tedy funguje, ale já používám malou, digitální. Ráda kombinuji věci, které k sobě na první pohled úplně nepatří, někdy ani na druhý. Tedy do moderní kuchyně – historická váha. Potřebovala jsem na ten pult nějaký předěl, který by krapet prostor od jídelny oddělil. A ona k tomu slouží skvěle, a navíc se sem tak nějak zvláštně hodí. Akorát ji ještě budu lakovat na červeno.
Odkud sem doputoval ten krásný stůl?
Některé kousky nábytku sem vážily cestu z druhého konce světa, mají svou historii, jiné jsou odlehčené, jednoduché, moderní. Mě to kombinování baví. Stůl jsem si koupila v Holandsku, je z Indonésie a musím přiznat, že to byl drahý obchod.
A křeslo?
Tak to jsem pořídila ve frcu. Já jdu jednou do luxusního obchodu a podruhé právě někam do sekáče. Když pak tu cenu sečtu a vydělím, tak se to dá udýchat.
Prostoru vévodí starobylý skleník, je po nějakém předkovi?
Bohužel ne, vyhlídla jsem si ho ve starožitnictví ve východních Čechách. Zamilovala jsem si ho, je mu asi 150 let a pečuji o něj, jako by po předkovi byl.
Bydlí tu také nejmladší syn. Ten se věnuje muzice, neruší to sousedy?
On si ten pokoj nějak odhlučnil, dělá hip hop, do deseti se to tu ozývá. Ale jemu se nejlíp pracuje v noci, takže pracuje na sluchátkách. Já jsem chtěla, aby něco udělal pro mě, protože tam má mikrofon, všechno, a on mi řekl: Mami, ta tvoje muzika je taková těžká.Takže nic nebude. A jak tak po nocích dělá muziku, tak se mu pak ráno špatně vstává, ale musí, protože je na konzervatoři a tam dělá média. Proč? Protože muziku dělat nechtěl.
Co je tu ještě zapotřebí dodělat, a zatím jste to nestihla?
Musím ještě doaranžovat okna, co se týče záclon a závěsů, to mám teď jen tak hozené. A také mám prázdné zdi, protože obrázky, fotky, zrcadla, to všechno je ve sklepě. Tak to je na pořadu dne. Kdy to bude přesně na pořadu dne, to nevím. Snad se toho tady všichni dočkáme.
