9°C
Zdá se, že vám tu začíná chybět prostor.
Chtělo by to tak jednu dvě místnosti navíc, ale na druhou stranu jsme tu v pospolitosti, přečkali jsme tu i to období, kdy jsme nemohli nikdo ven, a myslím, že jsme to ve zdraví a s láskou zvládli. Mně je tu strašně dobře, je to fakt domov. Mám pocit, že je to můj opravdový domov od toho prvního domova, který máme s rodiči. Pak má člověk spoustu známostí, občas i manželství a pak, když má štěstí, tak se ten prostor, kde zrovna je, stane zase domovem.
Sbíráte kazeťáky, které se sem už nevejdou.
Jojo, musel jsem si pronajmout místnost ve sklepě, mám jich 57. Chtěl jsem tady z nich udělat celou zeď.
A co na to vaše paní?
No ta říkala: V žádném případě, to mi sem tahat nebudeš.
Ale se stovkami DVD neměla problém, koukám, že jsou podle abecedy.
Jinak bych nikdy žádný film nenašel. To je do jisté míry naše společná vášeň. Možná trošku víc filmů jsem do manželství přinesl já, ale támhle je třeba kompletní Sex ve městě, tak to je zase manželčino.
Podědil jste sbírání věcí – kazeťáků, DVD, vinylových desek – po rodičích?
Rodiče schraňují krásné, zajímavé věci. Schraňují je celý život, takže jak doma, tak na naší milované chalupě ve Vracovicích je už těch věcí opravdu hodně.
Prý rád vaříte, takže v kuchyni jste často?
Mě vaření baví, vařím rád, ale možná se tam vždycky tak trošku ukryju, abych nemusel dělat ty méně příjemné domácí práce. Mám pocit, že to manželce nevadí. Ačkoli ona vaří ráda a skvěle. Ale taky – jedna věc je, když si tak člověk vaří něco pro svojí lásku, a pak je druhá věc, že člověk vaří s praktickým přesahem toho, že děti potřebují něco k obědu a večeři. Jednu dobu jsme si zavedli, že každý týden musel jeden z nás udělat nové jídlo, které jsme neznali. K tomu bych se zase rád vrátil.
Dětský pokoj přiléhá k obýváku s kuchyní. Máte rád ten mumraj, když děti běhají, manželka třeba něco šije a vy vaříte?
To mi nevadí, trochu je blbý, když tu žena není, já něco vařím a holky tu lítají a pořád něco chtějí a já mám o ně strach, aby se neřízly, nebo na ně neprskl olej. To bych vlastně odpověděl, že mám radši klid.
Co smí viset na vašich zdech?
Obrazy a fotky většinou od kamarádů, mám tu trenky od Romana Týce, obraz od Natálie Roučkové, fotku, kterou fotil dvorní fotograf Monkey Business Roman Černý Black, samozřejmě tu mám naše holčičky, taky fotku, kterou jsem dostal od Romana Holého – kompletní Beastie Boys se Seanem Pennem – a taky nádhernou fotku od Roberta Vana.
K té se váže příhoda s manželkou?
Ano, měl jsem to štěstí, že jsem se seznámil s Tonem Stanem a stali se z nás přátelé, tak jsem si říkal, že bych chtěl od něj nějakou fotku. Moje žena je v tomhle úžasná a vždycky si s dárkem pro mě dá práci. Jenže Tono Stano a Robert Vano, no, dá se to poplést. Takže jsem dostal k narozeninám fotku, koukám na ni, říkám: Miláčku, ta fotka je Robert Vano. A ona: No, viď, to jsi chtěl. – No, já chtěl Tona Stana. Tak jsme se tomu zasmáli, pro mě je nejdůležitější, že mi chtěla udělat radost. A Robert Vano je fantastický fotograf a mám ho taky moc rád. A sice nemám fotku Tona Stana, ale zase mám úžasnou příhodu pro vnoučata.
Je něco, co byste si tu přál, ale už se to sem nevejde?
To nejlepší a nejdražší tu je, to jsou moje děti a moje žena.
