18°C
Máte najednou spoustu místa, jaké to je?
Já to miluju, vždycky jsem to chtěla. Jsem ráda, když je kam dávat věci a když rodina spolu může hezky fungovat. V malém prostoru samozřejmě funguje ještě víc, ale takhle je to pro všechny zúčastněné příjemnější.
Ale také je zapotřebí troška nábytku…
To je pravda, teprve za dvě hodiny přijede jídelní stůl. Je fakt, že s nábytkem, který jsme měli, jsme si tady tak nějak nevystačili. Člověk potřebuje ten prostor zaplnit i zvukově, je to trošku zvláštní, když se to odráží od těch stěn. Takže samozřejmě už vím o vychytávkách, jako jsou záclony, závěsy, koberce, které tlumí zvuky, hlasy a tak.
Zatím tu ale není ani jedno.
Není, protože jsou tu strašně vysoká okna a my nemáme tak vysoké štafle, abychom to tam navrtali, ty tyče na ty závěsy. Takže tohle všechno zatím není tak nějak v našich silách, teď organizujeme někoho, kdo by to udělal.
Co se zdá, že je hotové, je kuchyně. Máte čas v ní trávit nějaký čas?
Jo, to máme. Já jsem vždycky chtěla ostrůvek, mně to přijde skvělé v tom, že i když se člověk soustředí na tu práci v kuchyni, tak je otočený do prostoru a je propojený s rodinou, což mi připadá úplně skvělé.
Kombinujete starší a moderní kousky nábytku. Je to systém, nebo je to náhoda?
Ničeho neškodí trochu, a když se to dobře zkombinuje, tak to může být fajn.
Tady ještě není ani trochu ničeho na zdech.
My tu máme zatím pověšené v předsíni fotky manželova táty, kamarádčiny koláže jsou připravené k pověšení a další obrázky od kamarádů jsou zatím opřené a uvidíme. Řešili jsme totiž, jestli tu uděláme skříně na míru, takže jsme nevěděli, kam je pověsit. Ale protože pořád nevíme, jestli tu zůstaneme, nebo se zase přesuneme za Prahu, tak jsme od skříní upustili.
Vypadá to, že stěhování sem a zase tam se nebojíte. Vznikne o něm taky písnička? Teď vyšly Tři tečky o vašem seznámení s manželem, předtím Dělám stojky, také ze života – že by další videoklip byl stěhovací?
Je pravda, že písnička Tři tečky vlastně přesně popisuje, jak to mezi námi začalo, a je to vidět v klipu. Napsala jsem ji pro manžela, protože naše seznámení bylo dost zajímavý, myslím! Ale že bych měla rozepsanou věc o stěhování, to teda zatím nemůžu říct. Uvidíme, co ještě čas přinese...
Pojďme zpět k novému bydlení. Dcera Lola už má své malé království, spí ve své postýlce?
No nespí. Ale ona by v ní asi i spala, ale my se nechceme vzdát toho, že je s námi v ložnici. Vždycky si říkáme: Tak už ji tam dáme, ne? A pak si řekneme, že až zítra. Nám se líbí, jak tak vedle nás oddychuje.
Co je pro vás ten pocit "doma"? Co tu musíte mít, aby to "doma" bylo?
Než jsme tu měli tuhle pohovku, tak mi to tu chybělo. Tahle pohovka je pro mě doma. Je to místo, na kterém tráví rodina spoustu času dohromady. Taky je pro mě doma dobrá postel. A taky různá zákoutí, kde se člověk může od té rodiny zase trošku odčlenit. Takové zabydlené, což zatím nemáme, rohové prostůrky, kde si člověk může sednout na nějaké křesílko a být sám se sebou.
